VIDEO: Za oponou PCR testů na COVID-19

11.02.2021 | 21:22
S dr. Sam Bailey se podíváme, co se skrývá za oponou PCR testů používaných na detekci covidu-19, které následně ospravedlňují zaváděná nařízení. Jsou PCR testy spolehlivé? Jak je to skutečně?

Oficiální teorie je, že nový virus SARS-CoV-2 je příčinou nového onemocnění covid-19. Test na SARS-CoV-2 není na celý virus, na celou mikroskopickou částici. Asi nejznámější je tento počítačově vytvořený obrázek, který vidíme ve zprávách. Test má detekovat 1 % fragmentu RNA molekuly.

Její genom má být uvnitř virové částice. Na základě jeho detekce se určuje, že člověk je nakažen virem SARS-CoV-2, protože tento malinkatý fragment je považován za „defektora/přeběhlíka” 100 % virové RNA. Je to něco jako říct, že najít koňskou žíni jako tady, je důkazem samotného koně. Tohle je problematické ze třech důvodů. 1. Zatímco existuje spousta studií odhalující existenci virové RNA a přítomnost koronavirových částicí na elektronových mikrosítích, žádné z nich neprokazují, že RNA pochází zevnitř těch částic.

Ve skutečnosti existuje cena v hodnotě 225 tisíc euro za důkaz izolace viru a jeho obsaženého genomu. 2. Protože žádný test není 100% spolehlivý, RNA detekované PCR testem nemusí být 1 % virového genomu. 3. Jelikož nejsou žádné zprávy o vyhodnocení RT-PCR vůči samotnému viru, nikdo neví, kolik lidí, kteří na virus testují pozitivně, jsou ve skutečnosti virem nakažení. Je to jako bychom našli koňské žíně, ale nemohli nic říct o koni nebo žokejovi. Ale tohle se stává, když vědci z nějakého důvodu věci odbývají a ignorují základy pro zavedení testovacích perimetrů. Celosvětové používání PCR testů na covid-19 bylo založeno na studii Cormana a Drostena publikovaná 25. ledna 2020.

S dr. Sam Bailey se podíváme, co se skrývá za oponou PCR testů používaných na detekci covidu-19, které následně ospravedlňují zaváděná nařízení. Jsou PCR testy spolehlivé? Jak je to skutečně? Poslechněte si faktické vysvětlení dr. Sam Bailey:

Prepis videa:

Dr. Sam Bailey: Opakovaně posloucháme, jak média říkají, kolik lidí testovalo pozitivně na covid-19. Problém je v tom, že to nedává žádný smysl. Dnes vám vysvětlím, proč, a znovu se hlouběji ponoříme do problematiky PCR testů a podíváme se za oponu této covidové pandemie. Účel používání testu v klinickém lékařství je zjistit, jestli daný člověk má nebo nemá konkrétní stav nebo onemocnění. Například jestli pacient s bolestí hrudi má nebo nemá infarkt. Jestli žena, která už dva měsíce neměla menstruaci, je těhotná, nebo není. Ale test a onemocnění není to stejné. Do mé kliniky nikdy nepřišla žena s tím, že: „Asi jsem pozitivní na těhotenství.”

Buď má pozitivní nebo negativní těhotenský test a její stav je, buď je nebo není těhotná. Všechny testy něco detekují. Nazvěme to předmět zájmu. Většina testů ještě k tomu zjišťuje, jak moc. Například můžeme testovat krevní koncentraci glukózy a cholesterolu. To jsou přímé testy, což znamená, že předmětem zájmu je test, ale je spousta nepřímých testů, kde to, co se měří, je spolehlivou náhradou za předmět zájmu. Například když máte infarkt, lékař bude měřit enzym, který uniká z vašeho poškozeného srdečního svalu, než aby vyřezal kus vašeho srdečního svalu, aby ho pod mikroskopem prošetřil. Některé testy jako domácí těhotenský test jsou klasifikovány jako pozitivní nebo negativní. Těhotenský test se stává pozitivní za určitou hranicí detekovaného hormonu v moči, což je postup, který byl v rámci mnoha let spolehlivě zaveden. Nepřímé testy používáme, protože jsou jednoduché, bezpečné, rychlé a levné. Ale nepřímé testy mají háček.

Než jsou zavedeny do klinické praxe s reálnými pacienty, je naprosto zásadní určit, jak moc dobře se shodují s předmětem zájmu. Na to existují dlouho zavedené vědecké metody. Tohle pochopitelně zahrnuje vyhodnocení testu vůči předmětu zájmu, jehož přítomnost nebo nepřítomnost je zjištěna nezávisle na testu. Teď když jsme zavedli role, promluvme si o covidu-19. Oficiální teorie je, že nový virus SARS-CoV-2 je příčinou nového onemocnění covid-19. Test na SARS-CoV-2 není na celý virus, na celou mikroskopickou částici. Asi nejznámější je tento počítačově vytvořený obrázek, který vidíme ve zprávách. Test má detekovat 1 % fragmentu RNA molekuly.

Její genom má být uvnitř virové částice. Na základě jeho detekce se určuje, že člověk je nakažen virem SARS-CoV-2, protože tento malinkatý fragment je považován za „defektora/přeběhlíka” 100 % virové RNA. Je to něco jako říct, že najít koňskou žíni jako tady, je důkazem samotného koně. Tohle je problematické ze třech důvodů. 1. Zatímco existuje spousta studií odhalující existenci virové RNA a přítomnost koronavirových částicí na elektronových mikrosítích, žádné z nich neprokazují, že RNA pochází zevnitř těch částic.

Ve skutečnosti existuje cena v hodnotě 225 tisíc euro za důkaz izolace viru a jeho obsaženého genomu. 2. Protože žádný test není 100% spolehlivý, RNA detekované PCR testem nemusí být 1 % virového genomu. 3. Jelikož nejsou žádné zprávy o vyhodnocení RT-PCR vůči samotnému viru, nikdo neví, kolik lidí, kteří na virus testují pozitivně, jsou ve skutečnosti virem nakažení. Je to jako bychom našli koňské žíně, ale nemohli nic říct o koni nebo žokejovi. Ale tohle se stává, když vědci z nějakého důvodu věci odbývají a ignorují základy pro zavedení testovacích perimetrů. Celosvětové používání PCR testů na covid-19 bylo založeno na studii Cormana a Drostena publikovaná 25. ledna 2020.

Tato studie byla neuvěřitelně přijata k publikaci během 24 hodin po podání, a několik autorů neoznámilo svůj finanční konflikt zájmu s komerčními laboratořemi nabízející PCR testy. A je neobvyklé, že verze 1.0 protokolu ze studie se na webu WHO objevila 9 dní předtím, než studie vůbec byla přijata k publikaci. Ale studie Cormana a Drostena byla jen laboratorní studie, což znamená, že neprokázala platnost používání testu v reálném světě. Nebyly poskytnuty žádné důkazy o tom, jak pozitivní test souvisí s covidem-19.

Jak jsem říkala v předchozích videích, tohle není jediný problém s touto studií. Sdružení lékařských odborníků a vědců 26. listopadu 2020 zaslali Eurosurveillance dopis s žádostí o stažení popisující řadu obav. Myslím, že stále čekají na odpověď. Ale v lednu 2020 bylo příliš pozdě a test, který neměl žádné dřívější využití v praxi, se začal propagovat jako nejlepší způsob, jak diagnostikovat covid-19. Když mainstreamová média a vládní vědci začali veřejnosti říkat, že PCR testy na covid-19 jsou z 95 % nebo 99 % přesné, nebylo veřejnosti vyjasněno, co to ve skutečnosti znamená. Např. web novozélandského ministerstva zdravotnictví píše… a tohle je únor 2021… že „nedávná laboratorní studie zjistila, že různé testovací sady na covid-19 správně detekovaly covid-19 ve vzorcích ve více jak 95 % případů (a často 100 %) případů.”

Tohle tvrzení je z mnoha důvodů problematické včetně toho, že si plete covid-19 (onemocnění, stav) se SARS-CoV-2, údajným virem. RT-PCR netestuje covid-19 ve vzorcích. Pokud správné detekování znamená přesnost, přítomnost covidu-19 nelze určit bez nejprve vyhodnocení skutečného poměru pozitivity a negativity RNA testu na infekci virem SARS-CoV-2. Ale tohle nikdy nebylo prokázáno. To, co se ve vzorku detekuje, není covid-19. Detekuje se malá část RNA. Zdá se pravděpodobné, že ministerstvo zdravotnictví si plete analytickou specificitu testu s jeho diagnostickou specificitou pro onemocnění/stav. Analytická specificita v tomto případě je to, jak test dokáže přesně detekovat cílovou RNA sekvenci. Pokud testovací sada na SARS-CoV-2 má 100% analytickou specificitu, to znamená, že nikdy nezachycuje nesprávnou RNA molekulu. Ale to není důvod k radosti, protože to je jako říct, že váš test na krevní cukr nikdy nezachycuje váš krevní cholesterol.

Musíme znát diagnostickou specificitu, což je pravděpodobnost, že test bude negativní, když stav/onemocnění není přítomno. Např. těhotenský test, který má 100% diagnostickou specificitu, by znamenalo, že očekáváme, že všechny ženy, co nejsou těhotné, budou testovat negativně. Tudíž i když PCR test na SARS-CoV-2 má 100% analytickou specificitu, je stále bezvýznamný, protože testuje přítomnost virové infekce bez důkazu diagnostické specificity určené vůči viru. A tohle vůbec nebylo stanoveno. Je ohromující vidět, že někteří virologové se v poslední době pod kletbou PCR stali chemiky.

Ohromilo mě, když jsem slyšela, že australský profesor virologie, Bill Rawlinson, minulý rok ve vysílání tohle prohlásil: „Se základní vědou a zlepšováním diagnózy a schopnosti měřit molekulu… a konec konců virus je jen kousek RNA molekuly.” Kupodivu poté, co tohle prohlásil, nikdo z panelu odborníků, kteří byli součástí vysílání, ho s tím nekonfrontovali. Možná to byla jen chyba ze strany profesora, ale takové věci mohou přispívat ke zmatení. Je tudíž důležité, že ti z nás, kteří respektují logiku a vědeckou metodu, nedovolí, aby se analytická specificita spojovala s diagnostickou specificitou a pak se používala jako opodstatněná lékařská praxe.

Nicméně nedostatek formalizovaných klinických diagnostických kritérií pro covid-19 umožňuje, aby tyto machinace byly skryté před našima očima. Natočila jsem video s názvem „Co je případ covidu-19?”, ve kterém mluvím o této problematice.

Ve své prezentaci ukazuji, jak oficiální dokument WHO říká, že potvrzený případ covidu-19 je osoba s laboratorně potvrzenou infekcí covidem-19 bez ohledu na klinické příznaky a symptomy. Tohle není dobrý obraz pro WHO, protože otevřeně přiznali, že není třeba, aby případy souvisely s onemocněním.

Jen o tři dny později to tvrzení odstranili a zveřejnili kompletně přepracovaný dokument. I když nová verze vypadala více vědecká, v podstatě se nic nezměnilo, jelikož potvrzený případ stále mohl být člověk s pozitivním testem amplifikace nukleové kyseliny (NAAT). Takže… jakýkoliv pozitivní PCR test bude stačit. To není vše… web WHO 20. ledna 2021 zveřejnil další aktualizovanou zprávu ohledně PCR testů, kde píšou, „PCR testy jsou považovány za pomocný nástroj pro diagnózu.” 11. listopadu 2020 měly PCR testy na covid-19 svoje první velké právní problémy. Soudci v lisabonském odvolávacím soudu vydali rozhodná usnesení, včetně: „S ohledem na současné vědeké důkazy se ukazuje, že tento test není schopen zcela určitě zjistit, že jeho pozitivita ve skutečnosti odpovídá s nákazou osoby virem SARS-CoV-2.” S tím rozhodně souhlasím. Také napsali: „spolehlivost testu závisí na počtu použitých cyklů.”

To je příliš velkorysé, protože nikdy nebyla stanovena diagnostická specificita, takže počet cyklů je v tomto ohledu bezvýznamný. Nechápejte mě špatně, neříkám, že snížení počtu cyklů pro pozitivní případ by nebyl dobrý začátek… je pravděpodobné, že změna ze 40 cyklů, které se typicky používají, na třeba 25 cyklů, by vedlo k zásadnímu poklesu případů, že pandemičtí alarmisté by byli přinuceni přiznat, že byli uchváceni v PCR pandemii. S ohledem i na 36 nebo 37 cyklů klasifikovaných jako pozitivní na covid-19, odborník na PCR, profesor Stephen Bustin, 14. dubna 2020 řekl: „Je to naprostý nesmysl. Nedává to žádný smysl.” Dle jeho názoru: „Jakmile přesáhnete hranici 35 cyklů, je to zhruba jako obdoba jedné kopie cílové RNA.”

A s jednotlivým kouskem RNA by bylo absurdní tvrdit, že daný člověk je nakažený. Doporučuji vám si ho poslechnout, jak vysvětluje limity PCR testů. Uvedu odkaz na jeho rozhovor. Vynálezce PCR testů, Kary Mullis, měl ještě méně víry v jeho použití k detekování infekcí.

K. Mullis: PCR je jen proces, jak udělat hodně něčeho z něčeho. Neřekne vám, že jste nemocný, neřekne vám, že to, co jste našli, vám nějak ublíží.

Dr. Sam Bailey: Kéž bych vám mohla říct, že ti, co rozhodují o současných nařízeních, se řídí vědou, ale mám pocit, že tato situace ještě nějakou dobu bude pokračovat. Sdílejte svoje komentáře a dejte mi vědět, jestli jsou jiné aspekty PCR testů nebo diagnostikování, o kterých bych měla příště mluvit.

Překlad: David Formánek

Zdroj: otevrisvoumysl.cz

Zobraziť ďalšie

Zaujímavosti