Marian Kočner si pravdepodobne nenahrával len svoju vlastnú konverzáciu s bývalým generálnym prokurátorom Dobroslavom Trnkom, ale pomohol mu aj zaznamenávať jeho rokovanie s neznámym návštevníkom na skrytú kameru. Na svojej internetovej stránke o tom informovalo Investigatívne centrum Jána Kuciaka (ICJK).
To disponuje krátkym videom, na ktorom Marian Kočner pomáha Trnkovi s inštaláciou kamery. Nahrávku podľa centra získala z anonymného zdroja medzinárodná organizácia investigatívnych novinárov OCCRP (Organised crime and corruption reporting project).
„Na zázname je najprv niekoľko sekúnd z 1. januára 2000, čas je 11:36. Niekto práve odovzdáva kameru jej budúcemu užívateľovi. Dátum nemusí byť nastavený správne, záznam mohol vzniknúť aj o niekoľko rokov neskôr, ak si nikto nedal námahu nastaviť v kamere presný čas," uvádza ICJK.
Video začína vetou „… ináč tak isto. Už teraz vlastne aj nahráva, sa mi zdá,“ pričom následne sa hodiny v kamere posunú bezmála o 23 hodín. „Deň na zázname preskočí na 2. január 2000, čas je 10:08. Zmení sa charakter ruchu z pozadia aj záber. Spočiatku niekto blokuje objektív svojím telom," opisuje videonahrávku centrum.
Spočiatku na videu podľa ICJK počuť ruchy a sekretárku, ktorá varí kávu. Centrum v tejto súvislosti konštatuje, že kamera sa zjavne ocitla v Trnkovej kancelárii . „Sadni si tam,“ ozve sa hlas Mariana Kočnera a po necelej minúte sa objaví v zábere Trnka.
ICJK pripomína, že ten bol od roku 1999 námestníkom generálneho prokurátora a od roku 2004 generálnym prokurátorom. Po chvíli si Trnka presadne. „Tu sedávame,“ povie Kočnerovi. Ten sa podľa opisu videa pokúša nastaviť kameru tak, aby bol v jej zábere prokurátor i miesto pre očakávaného návštevníka. „OK, teraz poď sem,“ inštruuje podľa centra Kočner Trnku a záber po niekoľkých sekundách skončí.
ICJK v tejto súvislosti pripomína, že nekalé vzťahy bývalého generálneho prokurátora Dobroslava Trnku s Marianom Kočnerom, ktorý čelí obžalobe z vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej, odhalil už nedávny únik nahrávky ich rozhovoru. „Marian Kočner v nej nevyberavým spôsobom karhal Trnku za to, že nahrávkou Gorily vydieral Jaroslava Haščáka. Nový záznam ukazuje, že Trnka spolupracoval s Kočnerom pravidelne a dokonca mu umožnil inštalovať vo vlastnej kancelárii skrytú kameru," dodalo ICJK.
Čižnár: Videozáznam inštalácie kamerového systému u Trnku presahuje hranice etiky a morálky
Uverejnený videozáznam z inštalácie kamerového systému v kancelárii bývalého generálneho prokurátora Dobroslava Trnku presahuje hranice morálky a etiky. Generálny prokurátor Jaromír Čižnár to uviedol v stanovisku, ktoré poskytla hovorkyňa Andrea Predajňová.
„Pre generálneho prokurátora SR Jaromíra Čižnára sa toto ťažko komentuje a presahuje to akúkoľvek nielen profesionálnu, ale i etickú, respektíve morálnu úroveň. Bude nevyhnutné zistiť obdobie, dokedy boli audiovizuálne prostriedky v kancelárii generálneho prokurátora inštalované. Generálny prokurátor Jaromír Čižnár chce tiež ubezpečiť verejnosť, že takéto metódy nepoužíva, pretože k takémuto niečomu by sa nikdy neznížil,“ uviedla Predajňová.
Text portálu Investigace:
To, že bývalý slovenský generální prokurátor Dobroslav Trnka dlouhodobě spolupracoval s Marianem Kočnerem, potvrdil nedávný únik nahrávky hovoru obou mužů. Kočner v ní vytýkal Trnkovi, že chtěl prostřednictvím nahrávek z tzv. kauzy Gorila vydírat zakladatele společnosti Penta Jaroslava Haščáka.
Nový záznam, který Investigace.cz získala prostřednictvím anonymního zdroje OCCRP, ukazuje, že mezi Kočnerem, v současnosti obžalovaným z objednání vraždy novináře Jána Kuciaka, a bývalým šéfem prokuratury Trnkou existovala již dříve aktivní spolupráce. Trnka se v době, kdy zastával pozici náměstka generálního prokurátora, nezdráhal Kočnerovi umožnit i na poměry postkomunistických států střední Evropy doslova nevídanou věc – nainstalování videokamery ve své kanceláři.
(Mezi roky 1999 a 2004 působil Trnka jako náměstek slovenského generálního prokurátora, v únoru 2004 povýšil do funkce generálního prokurátora, jímž byl až do roku 2011. Datum pořízení zmíněné nahrávky není přesně známé. Na záznamu je zobrazeno 1. ledna 2000, je však možné, že jde o defaultní nastavení času na přístroji, pozn. red.)
Gorila se vrací
V roce 2011 získala slovenská média přepis odposlechů v tzv. kauze Gorila. Odposlech provedla Slovenská informační služba (SIS), záznam rozvědky zachycoval schůzky šéfa společnosti Penta Jaroslava Haščáka se špičkami slovenské politiky včetně předsedy v současnosti nejsilnější parlamentní strany SMER-SD Roberta Fica. Haščák měl výměnou za „příspěvky“ do stranické kasy zajistit pro Pentu zisk veřejných zakázek.
Nahrávky vznikly víceméně náhodou. V roce 2005 si agent SIS Peter Holúbek všiml, že sousední bratislavský byt navštěvuje jeden ze zakladatelů Penty a jeden z nejbohatších Slováků Haščák a další vysoce postavení představitelé státu. Samotný byt, v němž ke schůzkám docházelo, patřil bývalému policistovi a Haščákovu příteli Zoltánu Vargovi – díky jeho vzezření, tedy mohutným tělesným proporcím, dostala kauza jméno Gorila.
Původní záznam odposlechů se však dlouho nepodařilo nalézt a všechny zúčastněné strany, od politiků až po prokuraturu, samotnou existenci těchto nahrávek vehementně popíraly. Trvalo osm let, než se podařilo záznam objevit, a to víceméně náhodou při domovní prohlídce kontroverzního slovenského podnikatele Mariana Kočnera obžalovaného z objednávky vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Vedle zmíněné nahrávky vyšetřovatelé v Kočnerově sejfu našli také záznam nedávno zveřejněného hovoru mezi ním a bývalým generálním prokurátorem Dobroslavem Trnkou.
Kočner v něm spílá Trnkovi, že se v roce 2014 pokoušel Haščáka vydírat odposlechy z kauzy Gorila. Kočner totiž nahrávku z této kauzy tenkrát uschoval na zdánlivě nejbezpečnějším místě v zemi – v trezoru generálního prokurátora. To ale Haščák netušil, myslel si, že Gorila je pro něj minulostí. Prokurátorovo vydírání pro něj mimo jiné znamenalo ztrátu důvěry ke Kočnerovi. Poslední jmenovaný si proto vylil vztek na šéfovi prokuratury, jehož rukama procházely takřka všechny zásadní trestní kauzy na Slovensku.
Tady je Kočnerovo
Jméno podnikatele Mariana Kočnera dnes média skloňují ve všech pádech v souvislosti s vyšetřováním vraždy novináře Jána Kuciaka.
Stopa šestapadesátiletého rodáka z Ružomberoku však prostupuje napříč slovenskými dějinami již od devadesátých let minulého století. Osoba bezskrupulózního podnikatele figurovala už v roce 1992 v podvodné kauze Technopol, kdy na něj bavorský soud vydal mezinárodní zatykač. Mezi obviněnými byl také syn tehdejšího slovenského prezidenta Michala Kováče. Kauza posloužila jako záminka k zavlečení Michala Kováče mladšího do Rakouska a v konečném výsledku k diskreditaci samotného prezidenta, tehdy politického oponenta předsedy vlády Vladimíra Mečiara. Vyšetřování Kočnera i Kováče ml. v roce 1997 zastavila prezidentská amnestie a pátrání po únoscích pro změnu znemožnila amnestie podepsaná o rok později premiérem Mečiarem.
Někdy v roce 1998 se amnestovaný Kočner pokusil se svou firmou Gamatex o převzetí největšího soukromého televizního kanálu Markíza. S tehdejším ředitelem stanice Pavlem Ruskem soupeřil o získání majoritního podílu v této televizi. Kauza Gamatex vyvolala velké protesty. „Markízu nedáme!“ prohlašoval tenkrát budoucí zakladatel SMER- SD, poslanec Strany demokratické levice (SDĽ) Robert Fico.
S prázdnou však Marian Kočner neodešel. Rusko spor o Markízu urovnal podepsáním čtyř směnek ve prospěch ružomberského rodáka a jeho obchodního partnera Štefana Agha. Dvě směnky v hodnotě 250 milionů slovenských korun a dvě bianko směnky nabyly splatnosti v roce 2015. Kočner tuto sumu požadoval soudní cestou, místo toho však skončil v červnu minulého roku ve vazbě kvůli podezření z falšování těchto směnek.
Od 90. let si Kočner vybudoval síť kontaktů mezi prokurátory, policisty, členy rozvědky i ministry. Každou schůzku s těmito lidmi si nahrával a na všechny měl kompromitující materiály. I proto zřejmě nesmazal nahrávky z kauzy Gorila a díky tomu vešla ve známost úzká vazba s někdejším šéfem slovenské prokuratury Trnkou. Trnkův nástupce ve vedení generální prokuratury Jaromír Čižnár ale takovou „spolupráci“ s Kočnerem odmítl. Jak minulý týden informovala mluvčí prokuratury, Kočner ho alespoň nechal sledovat.
Kočnerova taktika nahrávat každičký rozhovor se nicméně obrátila proti němu samotnému. Stalo se tak ve chvíli, kdy v rámci vyšetřování vraždy investigativního novináře nechtěně poskytl kriminalistům velké množství kompromitujícího materiálu na sebe samého. V posledních měsících se tak hromadí důkazy o tom, kam až sahal Kočnerův vliv minimálně od poloviny 90. let.
Autor článku: Marek Martinovský, OCCRP
Autorka grafiky: Lenka Matoušková
Zdroj: SITA / investigace.cz
