Nejvyšší soud dal za pravdu muslimce, která chtěla na střední zdravotnické škole v Praze nosit hidžáb, což odporovalo pravidlům školy. Předseda senátu JUDr. Robert Waltr smetl ze stolu dosavadní rozsudek. Žákyně podala žalobu na ředitelku. Ta měla podporu prezidenta Miloše Zemana, který jí loni udělil vyznamenání s tím, že je “statečná žena v boji s netolerantní ideologií”. Rozsudek Nejvyššího soudu je přelomový a bude použit jako vzor pro budoucí podobné kauzy.
Ředitelka Ivanka Kohoutová plná emocí po osvobozujícím rozsudku v roce 2017 . Ten už neplatí:
“Česká republika musí akceptovat náboženský pluralismus, nesmí diskriminovat některý z náboženských směrů,” rozhodl Nejvyšší soud, který tak nadřadil náboženství se všemi projevy nad předpisy organizací a firem.
Kauza může mít devastující dopad na české školství. Mnozí se obávají, že od hidžábu je přímá cesta k burce, k veřejným modlitbám v prostorách škol a dalším projevům.
Ředitelka školy Ivanka Kohoutová loni dostala od prezidenta Miloše Zemana medaili za zásluhy o stát. Hrad ji ocenil jako “statečnou ženu v boji s netolerantní ideologií”. Akt vyvolal negativní reakce v justici. Že by udělením vyznamenání prezident chtěl ovlivnit nadcházející rozhodování soudu, označil jeho mluvčí Jiří Ovčáček za „konspirační teorii“.
Právní zástupce školy označil rozhodnutí za absurdní, rozhorčení vyjádřilo několik organizací, bojující proti islamizaci. Ředitelka školy poté, co se dozvěděla rozsudek, utrpěla šok a nic zatím nekomentovala. Naopak ombudsmanka Anna Šabatová vyjádřila potěšení.
Celý spor začala v roce 2013 tím, že ředitelka Střední zdravotnické školy v Ruské ulici v Praze Ivanka Kohoutová zakázala žákyni Ayan Jamaal Ahmednuurové ze Somálska nosit hidžáb, protože to odporuje školnímu řádu. Zřizovatelem školy je Hlavní město Praha. Somálka tvrdila, že byly původně domluvené, že šátek nosit může. Dívka ze školy uraženě odešla a později se obrátila na soud.
Somálka se soudního jednání nezúčastnila a místo jejího současného pobytu není známé. Oblíbená ředitelka Kohoutová měla podporu žáků školy a jejich rodičů, podpořil ji prezident Miloš Zeman a další instituce.
Hidžáb je šátek, kterým si muslimské ženy zahalují vlasy, krk a ramena:
Předchozí soudní řízení u obvodního soudu Prahy 10 v roce 2017 provázela hojná účast občanů, kteří volali po odvolání ombudsmanky Šabatové, plně podporovali ředitelku školy Kohoutovou, varovali před islamizací země a po osvobozujícím rozsudku zpívali na soudní chodbě českou národní hymnu.
Rozsudek Nevyššího soudu, který dal za prvadu muslimské žákyni, nyní míří k soudům nižší instance. Ty jeho stanovisko musí zohlednit. Somálská žákyně pořaduje náhradu 60 tisíc korun.
Nošení muslimských šátků hidžáb v českých školách? Evropský soud říká NE, upozorňují právníci. Naděje pro ředitelku Kohoutovou a špatná zpráva pro soudce Waltra, který vydal šokující rozsudek
Šokující rozsudek Nejvyššího soudu v Brně, který dal před pár dny za pravdu muslimské studentce, nemá oporu v evropském právu. V podobném případě Evropský soud pro lidská práva vydal verdikt, že zákaz nosit náboženské symboly do školy chrání práva a svobody ostatních. Brněnský soudce Richard Waltr však rozhodl přesně opačně.
Případ může zásadním způsobem ovlivnit české školství a tedy i následující generace.
Muslimská studentka chtěla nosit v pražské střední škole šátek hidžáb, což jí ředitelka školy Ivanka Kohoutová zakázala. V tomto postupu měla podporu žáků školy a jejich rodičů. Spor vyvrcholil odchodem studentky ze školy a žalobou na paní ředitelku. Soud první instance (MS Praha 10) ředitelku osvobodil. Po rozsudku Nejvyššího soudu ho bude řešit znovu, jeho odmítavé stanovisko však musí zohlednit.
Evropský soud pro lidská práva v případu Dogru v. Francie v roce 2008 rozhodl, že náboženské skupiny, které chtějí manifestovat náboženskou příslušnost ve školských zařízeních narušují práva a svobody ostatních.
Francouzská muslimka Belgin Dogruová opakovaně odmítla sundat šátek v hodinách tělocviku. Byla vyloučena ze školy. Pak u Evropského soudu ve Štrasburku si stěžovala na porušení svého práva manifestovat náboženskou víru.
Případy zákazu islámských šátků Evropský soud pro lidská práva takto opakovaně rozhoduje už 25 let. Šátky ve školách jsou zakázány v Německu, Francii, Dánsku, Rakousku, Nizozemsku a dalších zemích.
Pokud bude statečná paní ředitelka odsouzena, má velkou šanci u Ústavního soudu, nebo u Evropský soud pro lidská práva. “Doufejme, že to tak daleko nedojde a zvítězí zdravý rozum,” říkají příznivci paní ředitelky.
Česká justice o případu Dogru vs. Francie ZDE
Jak je to v Evropě?
Rozsudek je unikátní i v celoevropském měřítku. Ve Francii nesmějí školačky nosit hidžáb.
Rakousko v květnu schválilo zákon zakazující nošení hidžábu na základních školách. Již v roce 2017 rakouská vláda zakázala nošení šátku zahalujícího tvář na veřejných místech jako jsou školy či soudy.
Dánsko v červenci roku 2018 zakázalo nosit na veřejnosti oblečení zahalující obličej. Zákon se však netýká nošení šátků, pokud nezakrývají obličej.
V Německu se liší postoj k nošení hidžábu ve škole podle dané spolkové země. Osm spolkových zemí zakazuje státním zaměstnancům nosit hidžáb ve škole, případně i v jiných veřejných institucích.
Podobný zákon též schválilo Nizozemsko.
