Operace Ibiza – byl to Mosad?

23.05.2019 | 14:01 Bývalý viceprezident německé Spolkové zpravodajské služby Rudolf Adam pro magazín Cicero spekulativně okomentoval aféru Ibiza.

Proč bylo teprve nedávno zveřejněno video, které přivedlo k pádu šéfa FPÖ Heinze-Christiana Stracheho a Johanna Gudenuse? A kdo je za tím? Všechny spekulace přetrvávají. Podle bývalého viceprezidenta Spolkové zpravodajské služby BND Rudolfa Adama však ukazuje mnohé směrem k izraelské tajné službě – dokonce i antisemitismus FPÖ.

V Rakousku je druhý nejmocnější muž ve vládě a jeho blízký přítel vystaven pečlivě vytvořené pasti a jsou prezentováni jako chamtiví, po moci hladoví a bezohlední podvodníci. Tajně zaznamenané video z léta 2017 ukazuje oba s chováním, které vypadá napůl mafiánsky, napůl vlastizrádně.

Heinz-Christian Strache, ještě o víkendu vicekancléř, nazývá svoje výroky jako „katastrofální a nesmírně trapné“ a hovoří o „macho chování vyvolané alkoholem“. Rozruch po celém světě je velký. Postoj obou je odporný a měl by mít právní pokračování. Mnohem zajímavější je však otázka: Kdo je za touto intrikou? Jaké úmysly vedly iniciátory? Lze z toho vyvodit závěry z dalších útoků na západní demokracie?

Strache a Gudenus: Úzké vazby

Nejprve se podívejme na oba protagonisty: Strache v roce 2005 vytlačil Jörga Haidera z čela FPÖ jako příliš centristického. Jeho kumpán z videa, Johann Gudenus, byl úzce spojen se Strachem ze studentského bratrstva „Vandalia“ a byl jeho pravou rukou. Strache udržoval úzké vztahy s pravicovými extremistickými skupinami, jako je Wiking-Jugend a německá DVU. V roce 2016 podepsal dohodu o spolupráci mezi FPÖ a ruskou vládnoucí stranou Jednotné Rusko.

Gudenus byl jako ministr v roce 2017 odmítnut prezidentem Alexanderem van der Bellenem, zdůrazňoval přátelství vůči Rusku a ve volební kampani podpořil pravicovou stranu Jobbik v Maďarsku. Dosvědčil o referendu konaném na Krymu v březnu 2014, že bylo zcela legitimní a bez nátlaku. OBSE předtím odmítla pozorování voleb, protože bylo příliš zřejmé, že toto referendum následně vytvoří falešnou legitimitu pro násilný akt, který je v rozporu s mezinárodním právem. Gudenus nebyl znepokojen skutečností, že toto referendum mělo děsivé paralely s referendem, které Hitler použil k legitimizaci anšlusu Rakouska před 76 lety. Gudenus pěstuje přátelské vztahy s čečenským vládcem Kadyrovem.

Je ženatý se Srbkou a oslavuje (nelegitimní) srbský národní svátek v bosenské části Srbské republiky. Již jeho otec John Gudenus seděl za FPÖ v Národní a Federální radě. Udělal si jméno tím, že bagatelizoval koncentrační tábory, plynové komory a holokaust.

Chování hraničí s vlastizradou

Oba protagonisté nyní čelí prudkému konci své politické kariéry. Strache nejenže ztratil ministerský úřad, ale také předsednictví strany. Gudenus odstoupil ze všech stranických úřadů a vzdal se svého mandátu v parlamentu. Neměli na výběr: dva nacionalističtí politici se ukázali jako bezohlední manipulátoři, kteří chtěli díky zahraničním donátorům ovlivnit demokratické rozhodování země ve svůj vlastní stranický prospěch. Byli připraveni za to „investorům“ dopomoci ke státním zakázkám s odpovídající marží na úkor daňových poplatníků. Celé to hraničí s vlastizradou.

Osudový večer na Ibize

Ale co se stalo na Ibize? Strache ve svém rezignačním projevu odhalil následující: už několik měsíců před létem 2017 se ke Gudenusovi měla přiblížit žena vystupující jako lotyšská občanka a neteř ruského oligarchy, který je blízký Putinovi. Tvrdila, že se chce se svou dcerou přestěhovat do Vídně a hledat investiční příležitosti v Rakousku.

Během měsíců se rozvíjel důvěrný vztah. Zde je první nesrovnalost. Když trávím měsíce mluvením s někým o obchodních vztazích, ptám se na okolí a původ dané osoby. Ta paní musí mít přece nějaké jméno. Také zmínila jméno svého údajného strýce, protože jeho blízkost k Putinovi a penězům se zdála být „otvírákem dveří“ a vzbudila zájem Rakušanů.

Dáma pak pozvala Stracheho a Gudenuse na setkání na Ibize. Obývací pokoj, terasa a kuchyně byly předtím systematicky připraveny pro odposlech a videozáznam. Výňatky z těchto videí obíhají po internetu. Celkově byly v obývacím pokoji skryty alespoň dvě kamery. Oběma se nechalo trochu pohnout. Upravuje se střih, zaostření a ohniskové vzdálenosti. Takže nějaký kameraman musí zvenčí nahrávání uvnitř sledovat a kontrolovat.

Více než před měsícem byly tyto nahrávky nabídnuty některým německým novinářům, předány za dobrodružných okolností, důkladně prozkoumány a zveřejněny minulý týden. O pravosti nahrávek není pochyb. Dokonce i oba protagonisté přiznávají, že jsou pravé.

Proč právě teď?

Proč ale někdo dělá takové nahrávky, pak je drží téměř dva roky a teprve teď je zveřejní? Proč tyto nahrávky nebyly zveřejněny před volbami do Národní rady, které se konaly dne 15. října 2017 (tj. o tři měsíce později) a přivedly FPÖ a Stracheho do vlády? Důvodem by mohly být nadcházející volby do Evropského parlamentu. Rýsuje se bezprecedentní úspěch pravicových stran a jejich celoevropských aliancí. Ankety vidí tento blok na 30 %.

Strache hrál v tomto bloku se svou FPÖ ústřední roli. Byl prostředníkem mezi severskou pravicí (AfD, PVV Geerta Wilderse v Nizozemsku, Švédští demokraté) a populisticko-nacionalistickými stranami ve Středomoří a na Balkáně (Salviniho Liga v Itálii, Orbánova Fidesz v Maďarsku, Le Penové Rassemblement National ve Francii a Abascalsova strana Vox ve Španělsku). Každý, kdo se chtěl postavit proti této hrozící alianci pravicových sil v celé EU, musel jednat nyní. Video je ránou do srdce FPÖ.

Skutečnost, že se toto video tak dlouho zadržovalo, naznačuje, že někdo s velkou předvídavostí chtěl získat kompromitující materiál. Toto video pravděpodobně není jediným usvědčujícím materiálem tohoto druhu. Jeho současné zveřejnění je také varováním pro každého, kdo se mohl podobným způsobem exponovat. Samozřejmě, že takové video vyvolává otázku, zda zlověstné setkání Donalda Trumpa Jr., Paula Manaforta a Jareda Kushnera s tajemnou Nataljí Veselnickou v New Yorku 9. června 2016 bylo dokumentováno nelegálně, a tedy jako „kompro“ pro vydírání.

Vše ukazuje na tajné služby

Produkce tohoto videa naznačuje, že to není práce novinářů, ale profesionálních zpravodajských agentů. Akce byla připravena a realizována s velkým finančním a organizačním úsilím. Nejdříve musel být nalákán Gudenus. Okamžitě polkl návnadu. Strache také vypadal, že se chytil do pasti v úplné nevědomosti. Pokud se to pokouší omluvit alkoholem a snahou zapůsobit, jen to dokazuje, že odložil veškerou opatrnost, kontrolu a podezření. A to u ženy, kterou tam údajně viděl poprvé a naposledy.

Operace Ibiza byla pečlivě naplánována, připravena na nejvyšší úrovní profesionality – pravděpodobně i nacvičena – a pak provedena. Je nepravděpodobné, že by novináři nebo redaktoři měli takové zkušenosti a peníze. Především žádný redaktor si při takové akci nemůže dovolit být přistižen „in flagranti“. Je tedy pravděpodobné, že za ní jsou profesionální zpravodajští agenti, kteří se orientují v umění maskování, nalákání zdrojů a jejich „ukolébání“ (aby se cítili bezpečně) a mají přístup k potřebné technice.

Ale kdo by je mohl pověřit? V potaz přicházejí pouze státní tajné služby nebo skupina bývalých zpravodajských agentů, které najal soukromý občan. Druhá hypotéza je extrémně nepravděpodobná. Žádný soukromý občan nemůže riskovat spojování takové operace se svým jménem, zejména pokud by se něco nepovedlo.

Navíc bývalí zpravodajští „žoldnéři“ nepřinesou týmovou práci a výdrž – obojí potřebné pro tuto operaci. Byl by také zázrak, kdyby taková soukromě iniciovaná operace zůstala nezjištěna ve věku komplexního teroristického dohledu.

Který stát by za tím mohl vězet?

Není pravděpodobné, že by mohla něco takového provést nějaká evropská tajná služba. Americké služby jsou plně zaměstnány Koreou, Íránem a Čínou. Kromě toho, politické sympatie prezidenta Donalda Trumpa jsou s větší pravděpodobností u Stracheho a FPÖ, než s jejich oponenty.

Rusko? To je podpořeno skutečností, že Rusko se v poslední době opakovaně snažilo ovlivnit demokratické rozhodování v západních zemích a že ruské bezpečnostní služby po desetiletí rozuměly kompro „umění“. Kompromitující materiály jsou takřka tmelem, který drží ruskou politickou elitu pohromadě. Proti tomu mluví to, že Strache a Gudenus byli roky obhájci Ruska. Strache opakovaně a naléhavě požadoval ukončení sankcí. Oba naprosto ztělesňují zvláštní afinitu mezi pravicovým autoritářstvím a autoritářským Putinovým vládnutím. Oba politici možná byli z pohledu Moskvy idioti, ale byli to nesmírně užiteční idioti.

Čína nebo tajné služby z arabského světa by neměly mít žádný zájem o rakouskou domácí politiku. Zůstává jen jeden stát, který má lidské a technické možnosti pro takovou operaci a jasný motiv: Izrael. Tam (a v židovských komunitách v Evropě) roste strach z rostoucího antisemitismu, který přikrašluje národní socialismus a zlehčuje, ne-li popírá, holokaust.

Pokud takové proudy v Evropském parlamentu dostanou institucionální rámec a odezvu, tato nebezpečí nadále porostou. Izrael má v EU velký zájem na provádění politik přátelských k Izraeli. Tato linie byla mezi členskými státy EU sporná. Triumf politických stran blízkých FPÖ by zde mohl vyvolat zvrat a přivést EU jako celek k linii, která bude k Izraeli kritičtější. To je třeba vidět v souvislosti s rostoucí pravděpodobností konfliktu mezi Izraelem a Íránem (kterému se dostává sympatií zejména ze strany EU a Ruska). Rozkol mezi USA a EU kvůli Íránu by nevyhnutelně ovlivnil jejich vztah s Izraelem.

Proč Izrael?


Byla zasažena strana FPÖ a její dvě nejvýraznější hlavy. Obě ztělesňují kurz, který kombinuje hluboce zakořeněný antisemitismus s bagatelizováním zvěrstev nacionálního socialismu. Židovská komunita Rakouska a izraelská vláda odmítají jakékoli kontakty s FPÖ. Antisemitské výpady a jasné sympatie k Hitlerovi a jeho nacionalistické politice jsou každodenním chlebem pro FPÖ: „Je to jen pro připomínku báseň o krysách Christiana Schilchera z Braunau nebo obludnost Udo Landbauera, který distribuoval Hitlerovy snímky a mínil, že „sedmý milion se ještě zvládne.“

Gudenus opakovaně naznačoval, že Židé, a zejména George Soros, by mohli být za rostoucími migračními toky. Soros měl „s velkou mocí kapitálu financovat všechny možné převraty ve východní Evropě“. Vězně z koncentračního tábora Mauthausen nazval „zemským morem“ a „zločinci“.

Mosad může takovou operaci udělat. Izrael má mnoho občanů, kteří mají ruský jazyk jako mateřskou řeč a mají blízké vztahy s rusky mluvícími komunitami v bývalém Sovětském svazu. Mnoho ruských oligarchů pochází ze židovských rodin a má úzké vazby s Izraelem.

Naděje na vyjasnění

Strache a Gudenus možná prozradí další podrobnosti o bizarním případu. Dokud však bude jejich stranický kolega Herbert Kickl ovládat ministerstvo vnitra, bude objasnění omezeno. (Pozn. red.: článek byl publikován 20. května a neodráží aktuální události v Rakousku.) Důležitá by teď byla parlamentní vyšetřovací komise a soudní řízení. Pouze tímto způsobem mohou být účastníci donuceni k výpovědi. Rozhodujícím faktorem bude, zda lze potvrdit identitu osudné rusky mluvící neteře (nějakého oligarchy) z Lotyšska a jméno onoho strýce. Bez jejich identifikace by pokus o objasnění mohl brzy narazit na své limity.

Po atentátu s novičokem na Sergeje Skripala v Salisbury 4. března 2018, lidé tápali měsíce ve tmě. Ale pak se podařilo identifikovat dva podezřelé. Snad je v tomto případě možné něco podobného. Kolik je videokamer na veřejných místech na Ibize? Existuje ještě přístup ke jménům cestujících v daném období a jejich dokladům? Kdo si pronajal nemovitosti, kdo auta? Které dokumenty byly předloženy? Byly udělány fotokopie? Existuje mnoho stop, které stojí za to sledovat.

V současné době jdou však všechny úvahy nad rámec toho, co je dosud známo a zůstávají čistě spekulací a jako takové by měly být brány s velkou opatrností – včetně tohoto příspěvku, uvedl autor v závěru svého článku.


O autorovi:

Dr. Rudolf G. Adam byl v období 2001–2004 viceprezidentem Spolkové zpravodajské služby,  2004–2008 byl prezidentem Spolkové akademie pro bezpečnostní politiku.

Zdroj: casopisargument.cz / cicero.de


Program rádia

  • Bez programu

Zaujímavosti