Pane doktore, národ se rozdělil na dva nesmiřitelné tábory, zastánce a odpůrce roušek. Na které straně stojíte a proč?
Nejsem ani striktním odpůrcem, ani striktním zastáncem. Pokud má člověk příznaky nákazy, měl by zůstat doma, omezit kontakty, pokud musí vyjít, měl by mít roušku. Rouška je důležitá pro zdravotníky, kteří pracují s nakaženými, pro chirurgy, na operačních sálech. Nařizovat plošné nošení roušek zdravým lidem je zvrácené. Lidé se v nich dusí, zpětně vdechují vydýchaný vzduch, oslabují vlastní imunitu, rouška je semeništěm pro plísně a bakterie. Čím víc roušek, tím víc nemocných.
Epidemiolog a nově jmenovaný ministr zdravotnictví Prymula měl před jedenácti lety prohlásit, že se nepodařilo prokázat účinek roušek proti virům. Nyní je jejich velkým zastáncem. Co Vy na to?
Přijetí jakéhokoliv postu ve vládě Andreje Babiše je diagnóza. Přijetí postu ministra zdravotnictví je diagnóza fatální. Tady je medicína bezmocná. Plukovník Prymula musel opustit místo náměstka ministra, protože neměl bezpečností prověrku. Jako ministr ji mít nemusí. Nevěřím mu ani dobrý den. Názory mění, jak se mu to hodí. Podle živnostenského rejstříku si letos v červnu zaregistroval „poradenskou činnost, zpracování odborných posudků a studií.“ Přitom byl vládním zmocněncem pro zdravotnictví, teď je ministr. Jeho dcera Karolína založila v roce 2013 v Hradci Králové firmu Biovomed. Během pěti let inkasovala od farmaceutických firem 117 milionů korun. Jednatelem byl až do roku 2016 její otec, současně předseda vakcinologické společnosti. Teď se Prymula angažuje v prosazení nevyzkoušené vakcíny. Její cenu odhaduje na 9 tisíc korun, v první fázi má být očkováno 3- 3,5 miliónů nejvíce ohrožených. To dělá zhruba 31,5 miliardy. V tom není nic odborného. To je tvrdý obchod. Obchod s lidským zdravím.
Opět musíme nasadit celoplošně roušky vždy, když nejsme venku. K čemu to povede?
Už vede. Počet pacientů s oslabenou imunitou, astmatem, kožními záněty obličeje, úzkostmi, depresemi narůstá. Rouška jim působí potíže, bojí se ji nenosit, jejich lékař je odmítá zprostit povinnosti nošení. Prosí o radu, volají, píší. Odpovídám ji: „Jsem zdravý, nemám žádné příznaky nákazy. Nosit roušku mě nikdo nedonutí. To se radši nechám sebrat a zavřít. Ať se u soudu prokáže, jestli má stát právo nutit zdravé občany k chování, které škodí jejich zdraví.“ Tento týden jsem se byl projet na kole, došly mi síly a tak jsem se rozhodl sednout na Dejvické na tramvaj. V odpolední špičce jsem se tam drze nacpal s kolem, bez roušky. Vůbec mě nenapadlo, že bych ji měl mít. V tramvaji ji měli úplně všichni. Koukali na mě, jako bych spadl z Marsu. Nikdo se nezmohl na slovo. V klidu jsem dojel až domů. Za měsíc máme sraz spolužáků z medicíny. Máme mezi sebou profesory, přednosty klinik… Domluvili jsme se, že nikdo nebude mít roušku, nebudeme dodržovat odstupy, nebudeme se dezinfikovat, podáme si ruce. Ministerstvo zdravotnictví na přímý dotaz o kolik procent sníží nošení látkové roušky riziko nákazy, odpovědělo, že „takové informace neshromažďuje.“ Přesvědčivé důkazy o smyslu nošení roušek pro zdravé lidi nemá ani Světová zdravotnická organizace. Rouška se stala symbolem poslušnosti. Psychopati v čele státu zkouší, kam až můžou zajít, co si lidé nechají líbit.
Počty nakažených se dramaticky zvyšují, ministr Prymula plánuje omezení provozní doby restaurací, omezení počtu účastníků shromáždění, utahuje šrouby... Má to smysl?
Plukovník Prymula zavelel: „Hrr na koronavirus! Bijte ho, nikoho neživte!“ Já bych volil heslo: „Koronaviru se nelekejme! Buďme pozitivní!“ Taktika pana plukovníka, když něco nejde silou (represí), je potřeba použít víc síly (tvrdší represe) je cestou do pekel. Nejvyšší čas použít rozum . Nárůst počtu pozitivně testovaných je potřeba hodnotit zdrženlivě. Vážně nemocných ve skutečnosti tak moc nepřibývá. Navíc nevíme, jestli vážně nemocní jsou vážně nemocní covidem, nebo z důvodu jiné vážné nemoci. Řada lidí o nákaze vůbec nevěděla, dokud nebyli testováni, nebo u nich měla nákaza jen mírný průběh. Šéf-statistik Dušek a šéf-hygienička Rážová jistě potvrdí. Pokud takto nákaza proběhne u většího počtu lidí, je to dobrá zpráva. Tělo si vytváří protilátkovou a buněčnou imunitu. Ta může chránit i několik měsíců. Nejlepší by bylo, kdyby si nákazou prošlo aspoň 60 -70 % obyvatel. Ti by získali imunitu a radikálně by se snížil prostor pro další šíření viru.
Brazilský prezident Jair Bolsonaro na začátku pandemie odmítl nosit roušku, zavřít ekonomiku, mluvil o chřipečce. Média z něj udělala vyvrhele, zrůdu, psali o něm, že chce Brazílii zničit, svět obletěla videa hromadných hrobů v Manausu. Bolsonaro se nenechal strhnout. Ještě v květnu umíralo v Manausu s covidem denně sto lidí, koncem srpna už to byli jedinci nebo nikdo. Bolsonarovi dneska tleskají i největší kritici. Uznávají, že způsob, jakým zemi provedl pandémií nebyl vůbec špatný. Zachránil ekonomiku a počet úmrtí je srovnatelný se státy, kde je ekonomika v koncích.
Podobná je situace ve Švédsku. Ani tam nezavedli drastické restrikce. Na jaře měli až 1500 nakažených denně, za celou dobu asi 88 tisíc. Pak došlo k promoření a šíření viru se výrazně zpomalilo. U nás teď máme denně 2x víc nakažených (3000), než ve Švédsku v době vrcholící epidemie (při stejném počtu obyvatel). Roušky, omezení sociálního kontaktu, karantény ….virus nebere na vědomí. Šíří se vesele dál. Šéf-statistik Dušek a šéf-hygienička Rážová jistě potvrdí. V brzké době u nás zřejmě dojde k dosažení vrcholu epidemie a počty začnou klesat. Veškerá omezení a represe to jen o pár měsíců odsunuly. Jsme tam, kde bylo Švédsko na jaře. Na rozdíl od Švédska s rozloženou ekonomikou, kulturou, školstvím, morálkou, mezilidskými vztahy....
Prožíváme velmi rušný rok. V dubnu jste mi říkal, že vládě šíření strachu vyhovuje. Změnilo se v jejím postoji něco?
„Epidemie je zpět. Bohužel. Čísla nákazy závratně rostou. V posledních dnech nám byly předložené scénáře vývoje, které mě značně znepokojily. Nechci dopustit milióny nakažených a tisíce mrtvých,“ z obrazovky dál děsí vyděšený premiér Babiš. Je postižený panickou úzkostí. Děsí se, že by mohl být pozitivní. Nehne se bez respirátoru. Odmítá karanténu (seděl u okna). Nenechá se testovat. Jeho rozhodnutí jsou motivována strachem o sebe. Naléhavě potřebuje terapii. V mojí ordinaci má dveře otevřené. Z Úřadu vlády to má, co by kamenem dohodil... Za největší fake považuji informace médií o počtu nakažených.
Denně nás bombardují zprávami, kolik je nově nemocných u nás, v Izraeli, Itálii, Řecku...Kam nově nemůžeme cestovat. Kdo nás zařadil na seznam nebezpečných zemí. Ta čísla jsou vytržená z kontextu.
Každá země má jiný počet obyvatel, jinou metodiku testování, jinou spolehlivost a počet testů… Pozitivní test navíc vůbec neznamená, že je člověk nemocný nebo nakažlivý. Podle WHO může být člověk pozitivní i několik týdnů a nemusí mít žádné potíže, není přenašečem nákazy. Veškerá nařízení se přitom odvozují od počtu pozitivně testovaných. Čím víc stát testuje, tím víc je pozitivních. Testování zdravých lidí by se mělo okamžitě zastavit.
Zdravotnictví je od toho, aby pečovalo o nemocné, ne od toho, aby odchytávalo zdravé, testovalo je a dělalo z nich marody. Představa, že každý pozitivně testovaný, a každý kdo ho potká, má jít do izolace, je šílená. Ty by v izolaci skončil celý národ. A poslední ať zhasne…
Mnozí takzvané rouškovné pro penzisty považují za výhradně předvolební krok. Souhlasíte?
Premiér Babiš je mistrem manipulace. Dokáže lidem peníze sebrat a pak jim trochu vrátí jako „dárek zadarmo.“ Před volbami se může přetrhnout v rozdávání (jen ne ze svého). Slibuje důchody, dostupné zdravotnictví, rouškovné, jízdné seniorům zadarmo… Slibem nezarmoutíš. Je to jakoby seniorům dával zadarmo jízdenku do vlaku, který jede do pekel. A senioři jásají, děkují mu, nastupují, volí ho. Vůbec je nezajímá, že v tom vlaku se svezou jejich děti, vnoučata… Sněmovna bez váhání zvýšila schodek rozpočtu ze 40 na 500 miliard. Celkový státní dluh činí 2,16 biliónu a je nejvyšší za celou dobu existence ČR.
Přemýšlel jsem, o co tady může jít. Pak jsem narazil na film International. Je o tom, jak banka skrytě financuje obchod se zbraněmi. Do špinavého byznysu jsou zapojení nejvyšší politici, vlády. Vyšetřuje to statečný agent FBI Salinger. Zbrojař Calvini mu vysvětluje, o co jde: "Nejde o to, kontrolovat konflikt. Jde o kontrolu dluhů, které konflikt způsobuje. Chápete? Skutečná cena konfliktu je dluh, který způsobí. Když ovládnete dluh, ovládnete všechno. Znepokojuje vás to? To je ale pravá podstata bankovnictví. Udělat z nás všech, ať už z národů nebo jednotlivců otroky svých dluhů."
Režisér Tom Tykwer popisuje záporáckou ideu filmu jako „virus, který prostoupil vše: od vrcholné politiky až po obchodní sféru, a to ve všech geografických šířkách a délkách… jako v podstatě neviditelnou soustavu kapitálu a zájmových vazeb zastřešenou jménem jedné banky.“ Ten film je podle skutečné události, skandálu mezinárodní banky BCCI z počátku devadesátých let. Režisér už tehdy použil slovo virus. Analogie s válkou proti koronaviru je nápadná. Pokud nejde o vytvoření globálního dluhu záměrně, tak jako důsledek bude určitě.
Brzy Vám ve schránce má coby papírovému seniorovi přistát respirátor a pět roušek zdarma. Máte radost, že Vás takhle Andrej Babiš „zachrání"?
O záchranu od Andreje Babiše nestojím. Roušku mě nikdo nosit nedonutí. Pitomce ze sebe dělat nenechám. No to už jsme hodně starý. Obálku s respirátorem a rouškami už jsem dostal. Ani jsem ji nerozlepil. Škrtl jsem moji adresu, napsal ing. A. Babiš, Úřad vlády ČR a hodil zpátky do schránky. Ať si je nosí sám. Skvěle to vystihl kardiolog profesor Jan Pirk. Doporučuje, aby stát dal preventivně všem seniorům nohy do sádry. Blíží se zima, bude to klouzat, mohli by si je zlomit...
V rozhovoru tehdy zazněl i hrozící dopad kroků vlády na kvalitu zdravotnictví u nás. Už se to podle Vás nyní projevuje?
Covid posloužil jako nástroj k odvedení pozornosti od klíčových problémů naší civilizace. Od ničení životního prostředí, nedostatku pitné vody, globální oteplování, migrace , zadlužení, nezaměstnanosti, korupce….Psychopati ve vedení států si nevědí rady, za covid se dá všechno schovat. COVID podle mě není globální konspirace, ale globální problém. Informace o tom, že tímto sebezničujícím způsobem už naše společnost dál žít nemůže. To není konec světa. To je konec způsobu fungování civilizace. Čekal jsem ale, že konec civilizace bude velkolepý, spektakulární. Třeba že vybuchne velká jaderná nálož nebo na Zemi spadne obří meteorit. Bude ohňostroj, výbuchy, barevné efekty. To, že globální civilizaci položí obyčejný virus, je pro mě velké zklamání. Taková kravina...
Je vůbec ještě něco, co Vás dokázalo přes všechny předchozí zkušenosti s konáním vlády za poslední dva měsíce ze strany autorit překvapit?
Od vládních politiků jsem nic nečekal, takže mě nezklamali. Impotentní je také opozice. Překvapuje mě slepá poslušnost lidí. S jakou lehkostí sebou nechají manipulovat, omezovat se ve svých právech a svobodách. Ze všeho nejvíc mě děsí budoucnost dětí. Do mojí ordinace chodí s rodiči, vyděšení, v roušce, bojí se podat ruku, sáhnout na kliku. Když ve škole zakašlou, může je učitel poslat do izolace. To je poznamená na celý život. Moje dvě dcery se těšily, že po prázdninách nastoupí na vysokou. Teď jim školy zavřeli. Řekl jsem jim, ať na nic nečekají, domluví si místo, dny a hodiny setkávání se spolužáky, sestaví program výuky, přizvou pedagogy. Stát skončil. Je potřeba to vzít na vědomí a začít jednat.
Pokud se obyčejný občan nechce z přemíry často protichůdných informací ve zpravodajství zbláznit nebo podlehnout panice, jak by se měl zachovat? Co dělat, aby přežil toto období bez úhony?
Trestuhodnou roli sehrávají média. Jakmile si někdo dovolí zpochybnit hrůznost pandemie, je vystaven nevybíravým osobním útokům. Pan redaktor Filip Černý jistě potvrdí. Jakmile se objeví nějaká pozitivní zpráva, světlo na konci tunelu (příklad Brazílie, Švédska), okamžitě ji překryje mediální lavina beznaděje, hrůzy, negace. Jakoby šlo o nějaké zvrácené závody. Vůbec si neuvědomují děsivý dopad na obyčejné lidi. Údaje o počtu nakažených i zemřelých jsou přitom vytržené z kontextu. Počty zemřelých se nijak výrazně neliší od předchozích let, umírají lidé ve vysokém věku, postižení jinými vážnými nemocemi. Nákaza koronavirem je u nich završením nezdravého způsobu života. Pokud by člověk nečetl internet, nedíval se na na televizi… tak vůbec neví, že je tu nějaký problém. To není pandemie koronaviru. To je pandemie šílenství.
Na pokračování (krácené) vycházelo od 15. 9. 2020 na eXtra.cz, otázky David Zápal
Jan Hnízdil - internista a rehabilitační lékař (*1958), autor či spoluautor publikací Bolesti zad, mýty a realita, Jak vyrobit pacienta, Artróza v komplexním přístupu, Jak léčit nemoc šílené medicíny, Doping aneb zákulisí vrcholového sportu, Mým marodům, Zaříkávač nemocí a nově Příběhy obyčejného uzdravení. Založil a provozuje pracoviště komplexní psychosomatické medicíny Hnízdo zdraví. Je držitelem Zlatého bludného balvanu Sisyfa za rok 2015.
Zdroj: blog.aktualne.cz / InfoVojna
