Madeleine Albrightová: Lidé si neváží toho, co Havel pro Česko dělal

12.03.2019 | 19:46 Vzestup populismu ve střední Evropě, může být problematický, řekla ve 20 minutách Radiožurnálu bývalá americká ministryně zahraničních věcí

Svět se začíná rychle proměňovat – lidé zapomínají na nedávnou historii a vrací se ke svým omylům, v Evropě roste vlna populismu a mluví se o budoucí roli Evropské unie či NATO. Jak se na nové tendence dívá bývalá americká ministryně zahraničních věcí a velvyslankyně při OSN Madeleine Albrightová, které před Vánoci vyšla v češtině kniha Fašismus – Varování?

„Chtěla jsem tu knihu napsat, i kdyby byla zvolena prezidentkou Hillary Clintonová. Společnosti jsou rozdělené, lidé netuší, jak technologie zasahují do jejich životů. Proto jsem se rozhodla, že je důležité podívat se na historii fašismu a co se děje v určitých zemích,“ vysvětlila ve 20 minutách Radiožurnálu bývalá americká ministryně zahraničních věcí Madeleine Albrightová.

Znepokojuje ji například dění v Maďarsku, Turecku či Venezuele. „Je důležité o tom mluvit a varovat. Příští týden to bude 80 let, kdy fašisté přišli do Prahy. A i můj život je kvůli tomu jiný. Lidé musí rozumět historii, kam určité věci vedou,“ vysvětluje.

Vzestup populismu nejen v Maďarsku, ale obecně ve střední Evropě, kde se nachází i Česká republika, může být podle ní problematický. „Opravdu mě mrzí, že když byl konec studené války, lidé chtěli být Evropané, chtěli vědět, co se to děje v Bruselu,“ říká.

Dodává, že nechápe, proč se věci změnily: „Byla jsem i v Polsku, kde je také otázka, co PiS (strana Právo a spravedlnost – pozn. red.) dělá, co se děje se soudy, proč je ta demokracie tak komplikovaná, proč se lidé otáčejí k vůdcům, co mají odpověď na vše.“

Co chtějí Rusové

Na otázku, zda Donald Trump při svých schůzkách dává přednost evropským populistům před politiky z tradičních stran, odpovídá, že se vídá i s nimi a jezdí na různá prezidentská setkání. „Nemám kalendář, koho vidí a nevidí.“

„Spíše jsem nervózní, že nás Rusové chtějí odstranit z Evropy a chtějí, abychom neměli žádné partnery. Proto jsem ráda, že americký prezident má zájem a setkává se s lidmi, ale nevím, jaký signál to vysílá. Pro mě je normální, že prezident se chce sejít a rozmlouvat s lidmi ze všech zemí. Věřím v diplomatické rozhovory,“ popisuje Albrightová.

V její knize je poté zmíněna i Česká republika, zejména premiér Andrej Babiš a prezident Miloš Zeman. „Je důležité vědět, proč jsou zvoleni. Jestli třeba lidé zapomněli na historii této země. Pro mě je smutné, že lidé si dost neváží toho, co dělal Václav Havel. Když se stal prezidentem, najednou to byla opět zlatá země. Lidé nemluví o tom, co sem přinesl. Proto jsem o tom psala,“ vysvětluje.

Zároveň zdůrazňuje, že lidé by se měli zajímat o to, kam podobné tendence v historii vedly. „Je hrozně divná doba. Věci, co jsme se naučili po druhé světové válce, zapomínáme. Člověk nemůže žít jen v tom, co se stalo, ale v tom, co přijde. Musí však rozumět, proč se co událo a proč to bylo. Mrzí mě, že jsou mezery v naší paměti,“ uzavírá.

Zdroj: irozhlas.cz


Program rádia

  • Bez programu

Zaujímavosti