Lék na Covid-19 už dávno existuje. Český imunolog léčil sebe i syna

30.07.2020 | 09:53 Remdesivir (experimentální lék na covid-19 americké společnosti Gilead Sciences) je pozlátko. Ten nemá prokázané, že vás ochrání před smrtí, říká Prof. MUDr. Jiří Beran.

Na onemocnění covid-19 zabírá padesát let starý lék, tvrdí vakcinolog a vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové Jiří Beran. Lékem Isoprinosine, který se užívá k léčbě deficitů imunitního systému, léčil sebe a svého syna. Oba si totiž nemocí covid-19 prošli. Komplexní výzkum však neexistuje a při špatné aplikaci může lék dokonce ublížit, varují lékaři.

Neexistuje cílená studie, která by prokázala, že lék na onemocnění skutečně funguje. Jeho účinky však vakcinolog Beran a jeho syn otestovali sami na sobě. Oba měli jen mírný průběh nemoci, napsal magazín Forbes.

„Žiji v zahraničí a několik let ten lék vozím s sebou proto, že ho používám na případnou horečku dengue (nemoc způsobená virem, který přenáší komáři, pozn. red.). Onemocněl jsem koronavirem a užíval jsem to tři dny,“ popsal Beran pro iDNES.cz.

S pozitivními výsledky proto Beran seznámil odbornou veřejnost. Lék Isoprinosine, známý také pod názvem své účinné látky, inosin prinobex, poté předepsala dvaceti lidem i lékařka nakažených z domova seniorů v Litovli na Olomoucku. A prý zabral.

„Víte kolik umírá v České republice nakažených nad pětaosmdesát let? Ve věkové kohortě 85 plus onemocnělo do konce minulého týdne 430 osob a 119 zemřelo. Umírá každý třetí člověk,“ řekl Beran.

V případě litovelského domova seniorů se ale statistiky nepotvrdily. Z dvaceti seniorů, kterým ošetřující lékařka Isoprinosine hned po prvních příznacích předepsala, nepodlehl nemoci ani jeden. 

„Ti lidé byli ve věku 87 až 94 let. Byli to tedy lidé polymorbidní. Dalo se počítat s tím, že zemřou. Lék začali užívat a z těch dvaceti sice muselo být sedm hospitalizováno pro zápal plic, ale všichni se do domova důchodců vrátili živí a zdraví,“ popsal Beran, podle kterého je lék účinný na každou respirační virovou infekci.

Nedostatečná data

Ačkoliv výsledky jsou slibné, jak upozorňuje Vojtěch Thon, imunolog z Centra RECETOX Masarykovy univerzity, nelze je považovat za směrodatné. „Z hlediska statistické analýzy jde o malá čísla bez kontrol, takže nelze výsledky řádně vyhodnotit,“ uvedl Thon. To podle něj navíc není ani možné bez přesných znalostí klinických a laboratorních dat, včetně virové nálože jednotlivých pacientů.

Taková studie však podle Berana ani neproběhne. Lék totiž vyrábí na celém světě asi čtyřicet firem. Vzhledem k jeho stáří již na něj nemá původní výrobce licenci. Investice do studie, která by pozitivní účinky při onemocnění covid-19 prokázala, by se proto nevyplatila.

„Remdesivir (experimentální lék na covid-19 americké společnosti Gilead Sciences. Pětidenní léčba vyjde asi na 55 tisíc korun, v Česku se jím léčilo již několik lidí pozn. red.) je pozlátko. Ten nemá prokázané, že vás ochrání před smrtí. Existuje ale dexametazon (levný kortikoid, pozn. red.), který vám zajistí o třetinu vyšší šanci, že nezemřete. Ten ale vyrábí kdokoliv za pár stovek,“ vysvětlil Beran.

Soukromé společnosti proto samy studii nezasponzorují. Musela by ji provést některá země či nezávislá instituce, ty na to však nemají čas a prostředky.

Jak lék funguje a rizika léčby

Isoprinosine se běžně užívá u pacientů s imunodeficiencí, tedy sníženou schopností imunitního systému reagovat na podněty. Funguje totiž tak, že podpoří aktivitu takzvaných NK buněk, z anglického natural killer cell, tedy „přirozený zabíječ“.

„Když se do buňky dostane virus, pošle na její povrch kousíček proteinu a ukáže, že je ta buňka infikovaná. NK buňky putují tělem a všude hledají, jestli ta buňka nemá znak napadení. Když ji má, celou buňku i s virem zničí,“ popsal Beran.

V tom okamžiku započne imunitní reakce a tělo začne „trénovat“ bílé krvinky k tomu, aby také byly schopné zabíjet buňky napadené tímto jedním konkrétním virem. Podle průzkumu, který v roce 2017 provedla skupina britských vědců, se při aplikaci léku začne zvyšovat podíl NK buněk v těle, a to již do devadesáti minut po jeho aplikaci. „Do pátého dne je zvedne dvojnásobně. Zároveň zvyšuje tvorbu těch ‚trénovaných buněk‘, které jsem zmiňoval,“ popsal Beran. Kromě toho podle něj lék zajistí, že na povrchu napadených buněk je více signálů svědčících o napadení virem.

Léčba má však i své rizika. Thon upozornil na to, že ačkoliv může lék v časné fázi podpůrně pomoci, je třeba být opatrný. „A to vzhledem k patofyziologii covid-19, neboť na rozdíl od časné fáze onemocnění je nutné v pozdější fázi onemocnění imunitní systém tlumit a již ne stimulovat,“ vysvětlil.

S tím souhlasí i přednosta Kliniky infekčních onemocnění Ústřední vojenské nemocnice Michal Holub, který již léčil řadu pacientů nakažených koronavirem. Podle něj může být lék podán, pokud dojde u pacienta k poklesu počtu lymfocytů pod kritickou mez. To se u pacientů se středně závažným, těžkým či kritickým průběhem covidu-19 děje běžně.

„Vzhledem k tomu, že není znám přesný mechanismus vedoucí ke snížení počtu cirkulujících lymfocytů, případné podání inosinum pranobexu musí provázet zvýšená opatrnost, protože jednou z možných postakutních komplikací onemocnění covid-19 je takzvaná cytokinová bouře,“ upozornil Holub ve zprávě o podávání léku, který zveřejnila Česká lékařská komora.

Cytokinová bouře je závažná imunitní reakce, při které tělo produkuje imunitní buňky a další proteiny, které mohou zničit jiné orgány. Podle studie, která vyšla v americkém časopisu Lancet,  mohla právě ona zapříčinit smrt některých mladých obětí viru.

„Léčbu je třeba volit opatrně s pravidelnými kontrolami laboratorních parametrů. Covid-19 má totiž složitou dynamiku a v některých jeho fázích Isoprinosine dokonce může zhoršit průběh nemoci,“ dodal Holub s tím, že na jeho pracovišti občas Isoprinosine použijí jako pomocnou léčbu při terapii plazmou či lékem Remdesivir, činí tak ale s opatrností.

Kromě toho je podle Thona také při léčbě třeba věnovat pozornost případné dně a ledvinovým kamenům. Dále je zapotřebí před podáním kontrolovat funkci ledvin, včetně kyseliny močové.

„Podle mého názoru by se Isoprinosine u covidu-19 bez pravidelného sledování laboratorních parametrů rozhodně podávat neměl,“ shrnul Holub.

Zdroj: idnes.cz


Program rádia

  • Bez programu

Zaujímavosti