Výsledkem krize v roce 2008 byl po záchraně bank ze strany států, což způsobilo nebývalé omezení sociálních práv, píše Jean-Paul Foscarvel v článku na francouzském webu Agoravox.

Řecko sloužilo jako laboratoř pro systematické ničení všech sociálních práv. Odchod do důchodu, zdravotnictví, vzdělání, spravedlnost, sociální péče, veřejné služby, veřejné prostory (včetně přístavů), všechno bylo vyprodáno, privatizováno nebo zničeno, nebo byly použity všechny tři kroky (prodáno k privatizaci a poté zničeno to, co je neziskové).

Řecký model se rozšířil do celé Evropy a politici se řídili zákony svých mistrů.

Jaký je základní mechanismus?

Kromě finančních aspektů krize rizikových hypoték existuje i ideologický podíl, přísné uplatňování liberalismu, ale za touto ideologií je jediná skutečná hnací síla systému, hledání optimalizace zisků.

Není náhodou, že se systém změnil z keynesiánské doktríny na doktrínu, kterou bychom mohli nazvat Friedmannian (Milton Friedmann).

Opravdu, až do osmdesátých let (nebo octanta), byl systém v podstatě založen na zisku z výroby předmětů (automobilů, praček, ledniček, televizí atd.). Od osmdesátých let se struktura systému začala vyvíjet směrem k stále více nehmotným produktům, jako je software, počítačové služby atd. Což dnes poskytuje ekonomickou převahu pro GAFA (Google, Apple, Facebook, Amazon).

Celkovým výsledkem této transformace je, že kapitalistická ekonomika, která se stala turbokapitalistickou, již nepotřebuje zástupy pracovníků potřebných pro hromadnou výrobu fyzických produktů. Míry zisku navíc u těchto nových produktů nemají společná opatření, protože jejich „výroba“ nic nestojí (stahování, nebo dokonce použití „streamování“ není výroba). Cena je rozložená mezi miliardy spotřebitelů.

Systém již původní zástupy pracovníků nepotřebuje, takže se o ně nemusí starat, poskytovat jim vzdělání, zajistit jejich odchod do důchodu…

Státní služby ale nemohou bez obav o reprodukci zisků zmizet, což naopak zvyšuje zisky snížením poplatků pro společnosti, které tak mohou zvýšit své dividendy.

Krize roku 2008 byla v tomto smyslu přínosem pro systém, který byl schopen zničit sociální služby jménem dluhů.

Výsledkem těchto destrukcí však byl nárůst všeobecné nespokojenosti, například vzpoura Žlutých vest ve Francii. Macronova vláda  nasadila policii a ta proti demonstrantům bojovala pomocí tzv. nesmrtících zbraní, ale s mrtvými a zraněnými, a již zavedla téměř střelbu měst.

Ale tento začátek diktatury je prozatím pouze rutinní, vytváří nové výzvy, které samy o sobě vedou k zatčení novinářů o aspektech tzv. Státních tajemství.

Protože tento nový systém nepotřebuje zástupy lidí, aby si vytvořil své zisky, a proto s nimi zachází tak, že nejsou zapotřebí, a nejsou považováni za občany.

Systém již nepotřebuje demokracii, aby se ospravedlnil.

Krize v roce 2019 proto umožní zavedení nehmotného totalitarismu typu 2.0, který bude bránit jakékoli výzvě systému, a pošle populaci do beznadějné spirály mezi zchudnutím, uzavřením veřejných služeb, vyloučením sociálních dávek, včetně nezaměstnanosti, a odstranění pracovních práv až do potlačení lidských práv.

Za tímto účelem budou bojovat v první linii GAFA, kteří jsou hlavními příjemci nových nehmotných kapitálových zisků za pomoci těchto nástrojů:

• Obecný dohled nad populací
• Řízení internetového obsahu
• Řízení pohybu
• Zablokování přístupu k obsahu systému
• Distribuce tzv. „Falešných zpráv“, které budou samy tvořit
• Smazání ideologicky nesprávného obsahu
• Zákaz demonstrací
• Zákaz protestních organizací
• Kontrola politických stran

Takový autoritářský režim ve zjevném rozporu s liberální ideologií, ale ve skutečnosti v dokonalé přiměřenosti, nemůže být zaveden bez silného odůvodnění. Terorismus již byl ospravedlněním pro odstranění určitých základních svobod. Krize 2.0 pravděpodobně poskytne nové.

G7, která se bude konat v Biarritzu, může být příležitostí k vytvoření mezinárodního plánu pro příchod nového totalitarismu.

Je třeba již poznamenat, že samotné umístění G7 bude sloužit jako laboratoř, jako tomu bylo v Řecku, pro zavedení zákazu vycházení na celém regionu se zákazem demonstrací a pohybu, který způsobí nepopsatelný chaos na cestě zpět z dovolené; Tento chaos se očekává, ale reakce na tento úmyslný chaos bude pravděpodobně jedním z faktorů, které budou podněcovatelé systému analyzovat.

Téma této G7, ekologie, bude navíc pravděpodobně jedním ze základních prvků pro zahájení nového totalitarismu. Nejedná se o záchranu planety, ale o záchranu dividend pod záminkou ekologie, protože zničily sociální práva pomocí společenských práv.

Zvrácenost systému je v předstírání společné potřeby (společenská práva jsou práva na důstojnost pro všechny, zachování planety je zásadní pro naše společné přežití), ale současně zničení základních práv, která lidstvo potřebuje, ale turbocapitalistická oligarchie to chce zničit.

Chybou opozice je pak zaměnit příčinu a symptom a bojovat za zachování získaných práv proti záminkám používaným oligarchy, ale nikoli proti základní příčině, kterou je  maximální ziskovost pro tyto oligarchy.

Nadcházející čas bude rozhodující pro první boj.

Články súvisiace s tematikou:

Zdroj: agoravox.fr
Preklad: prvnizpravy.cz