V Libyi se roztáčí nové kolo násilí, které si za poslední týden vyžádalo desítky mrtvých a na šest tisíc lidí připravilo o střechu nad hlavou. Evropská unie vyzývá ke klidu zbraní a požaduje, aby se mezinárodně uznávaná vláda a jednotky Libyjské národní armády (LNA) maršála Chalífa Haftara vrátily k jednacímu stolu. Právě Evropa totiž může na boje v Libyi tvrdě doplatit – chaosu v zemi můžou využít pašeráci, kteří se podílejí na migraci lidí do Evropy.
Od svržení libyjského vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 se země dodnes nevzpamatovala. Kromě celé řady ozbrojených skupin o moc usilují dvě vlády – mezinárodně uznávaná vláda národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže se sídlem v Tripolisu, za kterou stojí i OSN, a kabinet na východě země v čele s polním maršálem Haftarem. Právě ten minulý týden odstartoval nové kolo násilí, když zahájil vojenské tažení na Tripolis.
K nastolení příměří už minulý týden vyzvala Organizace spojených národů, která v zemi vede podpůrnou misi. Zhoršující se bezpečnostní situace však znepokojuje především evropskou diplomacii a varování zaznívá také z Česka.
Libye je totiž klíčovým místem pro zvládání migrace přes Středomoří a s ohledem na poslední události je na místě uvažovat, zda se situace nemůže projevit i vyšším počtem migrantů mířících k evropským břehům. „EU musí být připravena na to, že eskalace konfliktu by mohla vést k nárůstu uprchlíků ve Středozemním moři,“ varoval po pondělní schůzce unijních ministrů zahraničí šéf české diplomacie Tomáš Petříček. Chaosu v zemi by mohly zneužít pašerácké sítě, které jsou v Libyi stále velmi aktivní.
Dopady libyjského konfliktu v podobě příchodů většího počtu migrantů do Evropy pro INFO.CZ nevylučuje ani odborník na migraci z Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth. Situace je ale podle něj natolik nepřehledná a nepředvídatelná, že můžou nastat různé scénáře, včetně ještě znatelnějšího rozpadu Libye.
Statisíce lidí
Jungwirth upozorňuje na to, že migranti, kteří se dnes nacházejí na libyjském území, jsou už tak ve velmi složité situaci, a pokud se bezpečnostní situace zhorší, budou se logicky snažit dostat ze země pryč. „Chaosu a bezvládí se mohou snažit ještě více využívat pašeráci, kteří samozřejmě mají zájem pomoct těmto lidem dostat se do Evropy. Myslím ale, že budeme moudřejší za několik týdnů, možná měsíců. Nicméně je pravda, že v Libyi zůstávají pravděpodobně statisíce migrantů, a pakliže by se země rozpadla a bezpečnostní situace se ještě víc zhoršila, mohly by v zoufalství hledat jakékoliv únikové cesty,“ říká pro INFO.CZ Jungwirth.
Podle mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se dnes v Libyi nachází asi 660 tisíc migrantů, z nichž se mnohým podařilo v zemi usadit a najít si práci. Pokud ale násilí v Libyi začne eskalovat, mohou se k odchodu rozhodnout i ti, kterým se tu daří relativně dobře žít. „Nevíme, zda současná situace bude mít dopad na počet odchodů z Libye,“ říká pro EUObserver Ryan Schroeder z IOM s tím, že počet odcházejících lidí může být různý – může jít třeba jen o menší skupinu těch, kteří budou kvůli konfliktu pod přímým ohrožením. Pokud se ale pašerákům podaří situace naplno využít, může vzniknout skutečná migrační vlna čítající tisíce či dokonce statisíce lidí.
Nelze proto vyloučit, že se v krajním případě může do určité míry opakovat situace z roku 2015 a 2016, kdy v Evropě vrcholila největší migrační krize od druhé světové války. Nejvíce lidí tehdy přicházelo z válkou zachvácené Sýrie přes Turecko a řecké ostrovy, další migrační trasa vedla také přes Libyi a Středomoří směrem do Itálie. Ještě v roce 2017 do italských přístavů dorazilo přes 119 tisíc migrantů, loni se tento počet podařilo snížit na necelých 23 400 lidí. Hlavní příčinou výrazného poklesu se stala tvrdá politika nové vlády v Římě složené z protiimigrační Ligy a Hnutí pěti hvězd.
Zdroj: info.cz
