Dánsko spěje ke kolapsu, ale nemluví se o tom: Média falšují statistiky. Demografický úpadek a náhrada muslimy. Nechtějí se učit ani pracovat

12.04.2019 | 11:45 Ole Hasselbalch popisuje současnou realitu Dánska, kde se - podobně jako v dalších západoevropských zemích - vlivem imigrace a za všeobecného mlčení mění celá společnost.

Mediální obraz Dánska jako země nepřátelské a nelidské vůči migrantům je zavádějící, ne-li zcela falešný.

Jednou z příčin tohoto zkresleného obrazu je politická zaujatost novinářů. Dalším důvodem je to, že je velmi obtížné najít důvěryhodné oficiální dánské statistiky o imigraci do země a ještě obtížnější je jim porozumět. Dalším problémem je, v lepším případě, absence spolehlivého výzkumu, nebo, v horším případě, záměrně zkreslená data.

Následující analýza ukazuje, že Dánsko trpí důsledky masové migrace víc než ostatní skandinávské země a dokonce více než ostatní evropské země. Dánsko směřuje ke společenskému kolapsu. Navzdory mnoha v Kodani přijatým zákonům, které upravují a usměrňují migraci, prožívají Dánové ve svém životě a svých tradicích zásadní kulturní a politický posun.

Demografický vývoj

V roce 1960 mělo Dánsko 4 580 708 obyvatel. Dnes má Dánsko 5 768 712 obyvatel. Zdá se, že tento růst populace byl z větší části způsoben imigrací.

V roce 2016 vypočítal Dánský statistický úřad, že do roku 2060 bude v Dánsku žít 507 000 imigrantů s neevropskými kořeny a 342 000 "jejich potomků".

Oficiální statistika však započítává mezi "potomky imigrantů" pouze první generaci dětí narozených imigrantům, kteří přišli do Dánska. Oficiální údaje proto neukazují skutečnou demografickou situaci v zemi.

V roce 1989 publikovala soukromá organizace "Dánská asociace" svoje alternativní projekce ve zvláštním vydání svého periodika Danskeren (září 1989, strana 3, materiál bohužel není dostupný na internetu). Článek byl publikován anonymně, což odhaluje míru politické korektnosti a autocenzury panující v Dánsku již v té době. V článku se předpokládalo, že imigrace zůstane relativně statická, bez ohledu na předvídatelné, ale nedostatečné pokusy legislativu zpřísnit. Ukázalo se, že tato předpověď je velmi blízko dnešnímu skutečnému stavu.

Článek předpověděl, že v Dánsku bude kolem roku 2020 žít asi 1,1 milionu imigrantů. Do tohoto celkového počtu imigrantů zahrnul třetí generaci nově příchozích a pravděpodobný přibližný počet neregistrovaných cizinců. Současné statistiky tuto předpověď potvrzují.

Pokud bude současný demografický trend v Dánsku dále pokračovat, tak se etničtí Dánové - jejichž porodnost je mnohem nižší než u imigrantů s neevropskými kořeny – stanou někdy kolem roku 2065 ve své vlastní zemi menšinou. Tento scénář je skutečně reálný, neboť imigranti definovaní jako "uprchlíci" do země nadále přicházejí a mnoho lidí využívá svého práva na slučování rodin. Je téměř nemožné vrátit někoho z těchto lidí do jeho země původu, a to včetně náhodných ilegálů, kterým se podařilo překročit dánské hranice.

Zaměstnanost a sociální péče

Podle zprávy Dánského statistického úřadu z roku 2017 je zaměstnaná jen asi polovina imigrantů s neevropskými kořeny ve věku od 16 do 64 let ( 53 % mužů a 45 % žen). Při rozčlenění podle zemí původu však vyjdou najevo velké rozdíly. Míra zaměstnanosti je zvláště nízká mezi migranty pocházejícími z Iráku, Libanonu, Somálska a Sýrie.

Dánská Konfederace zaměstnavatelů, která analyzovala údaje Dánského statistického úřadu, odhalila, že v roce 2016 pobíralo sociální dávky 41,5 % imigrantů s neevropskými kořeny, přičemž etnických Dánů pobírajících sociální dávky bylo jen 17,5 %. V roce 2017 tvořili imigranti jednu třetinu příjemců sociálních dávek vyplácených dánským systémem sociálního zabezpečení. Toto představuje nárůst o 82 % za pouhých sedm let.

Tyto údaje ukazují, že veřejné výdaje vynaložené na imigranty povedou v dlouhodobém horizontu ke kolapsu dánského sociálního systému.

Vzdělávání

Podle stejné zprávy Dánského statistického úřadu z roku 2017, dokončilo vzdělání v nějakém použitelném oboru z potomků migrantů s neevropskými kořeny jen 49 % mužů a 70 % žen ve srovnání se 73 % etnických Dánů a 81 % etnických Dánek.

Děti etnických Dánů dosáhly u závěrečných zkoušek vyššího skóre než děti imigrantů (byla to známka 6,7 pro chlapce a 7,4 pro dívky ve srovnání se známkou 5,3 respektive 5,9 chlapců a dívek z první generace potomků imigrantů s neevropskými kořeny). Nejnižšího skóre dosáhla první generace potomků tureckých a libanonských rodičů.

Zpráva dánského ministerstva školství z roku 2018 zjistila podobný rozdíl dokonce i ve třetí generaci potomků imigrantů. Studie byla sporná, ale její faktické výsledky jsou platné. Naznačují, že i další generace potomků imigrantů s neevropskými kořeny budou mít velké potíže zapojit se do moderní, vysoce industrializované západní společnosti.

Bohužel, stále více zpráv končí v Dánsku podobně jako tato: pokud úředníci zveřejní něco, co je v rozporu s pohádkami dobrodějů, novináři okamžitě začnou jednat, a vyděsí provinilce tak, až politicky korektně přeformuluje to, co publikoval, aniž by to přímo opravil.

Ekonomika

Podle zprávy dánského ministerstva financí z února 2018 činily čisté roční výdaje vlády na imigranty s neevropskými kořeny v roce 2015 kolem 36 miliard dánských korun (asi 5 miliard dolarů). V Dánsku žije 5 miliónů etnických Dánů, takže na jednoho daňového poplatníka činí roční náklady na imigranty přibližně 1 000 dolarů (u čtyřčlenné rodiny tyto náklady tedy činí 4 000 dolarů).

Tyto výdaje se však týkají pouze části veřejného rozpočtu určené přímo pro imigranty a nezahrnují ostatní veřejné prostředky vynaložené nepřímo na vymáhání práva, na školy a na správu sociálního zabezpečení a další pomocné a potřebné záležitosti, na které vynakládá dánský stát díky přítomnosti imigrantů s neevropskými kořeny mnohem více peněz.

Z dlouhodobého hlediska nebude možné tyto rychle rostoucí výdaje financovat.

Zločinnost

Podle zprávy Dánského statistického úřadu byla míra kriminality mužů v roce 2017 o 35 % vyšší u imigrantů s neevropskými kořeny a o 145 % vyšší u potomků imigrantů s neevropskými kořeny než u všeobecné dánské mužské populace.

Je třeba poznamenat, že tyto údaje jsou zavádějící, protože třetí generace imigrantů je v této souvislosti již považována za Dány a její zločinnost je tak započítávána do všeobecné dánské populace. V žebříčku zločinnosti dle země původu vedou mužští potomci imigrantů z Libanonu, z nichž mnozí jsou podle této zprávy Palestinci bez státní příslušnosti. Dále následují potomci přistěhovalců ze Somálska, Iráku, Pákistánu, Maroka a Sýrie.

Průzkumy veřejného mínění

Mezi imigranty byly provedeny různé průzkumy veřejného mínění. Například: průzkum v roce 2006 zjistil, že mladí dospělí muslimové v Dánsku jsou více nábožensky založení než jejich rodiče a polovina z nich si dokonce myslí, že svoboda projevu by měla ustoupit náboženským pravidlům a tradicím (zpráva deníku Jyllands-Posten z 21. 5. 2006). Pouze 59 % muslimů bylo přesvědčeno, že základem dánské legislativy by měla být jedině dánská ústava.

Více než třetina muslimů v Dánsku je loajálnější ke své zemi původu než k Dánsku (zpráva deníku Jyllands-Posten z 13. 5. 2006). Čtyři z deseti chlapců tureckého a libanonského původu považují za normální, že jejich matka je doma, aby se starala o rodinu a děti (zpráva deníku Jyllands-Posten z 12. 11. 2008). Přibližně polovina oslovených muslimů byla toho názoru, že Izrael nemá právo na existenci. Výsledky ostatních průzkumů ukazují podobný depresivní obraz.

Politické důsledky

Nenechte se zmást zákazem nošení burky, který v Dánsku platí od srpna 2018. Tento zákon byl rozsáhle diskutován v médiích, ale skutečnost je taková, že je jen zřídka prosazován a za půl roku bylo za jeho nedodržení uloženo pouze 13 pokut. Samozřejmě, odpůrci rovnoprávnosti mužů a žen mohou kdykoliv svobodně odejít do zemí, kde je nošení burky vítáno.

Nedůvěřujte ani ostatním mediálním příběhům. V rozporu se zavádějícími zprávami v médiích nenutí Dánsko trpící uprchlíky bydlet na vzdáleném ostrově. Budou tam ubytováni pouze zločinci s cizí státní příslušností "odsouzení za trestné činy a soudem odsouzení k vyhoštění." Budou mít možnost cestovat na pevninu trajektem, neboť to prý vyžadují "mezinárodní úmluvy".

Uprchlíkům nejsou na hranicích "zabavovány" cennosti. Dánským orgánům musí být předány šperky a peněžní hotovost převyšující hodnotu 10 000 dánských korun (1 500 dolarů), aby pomohly financovat pobyt azylantů v Dánsku. Ani Dánové nedostávají dávky sociálního zabezpečení, pokud vlastní cennosti nebo majetek, které by jim umožnily se o sebe postarat. Dánské orgány hraniční kontroly v tomto ohledu plně podléhají kontrole soudů.

Existuje ještě mnoho dalších dezinformací o Dánsku.

V roce 1989, v době když probíhala diskuse o změně tehdejší katastrofické imigrační legislativy, znemožnila soukromá, ale silně dotovaná organizace Dánská rada pro uprchlíky tehdejšímu konzervativnímu premiérovi Poulu Schlüterovi (ve funkci 1982-1993) osobní setkání s představitelem prominentní anti-imigrantské dánské organizace. Taková je politická atmosféra v Dánsku.

Je znepokojivé, že se do Dánska valí příliv imigrantů s neevropskými kořeny, jejichž děti a poté i vnoučata zřejmě v hojném počtu nepřijímají dánské hodnoty a brání se asimilaci. Díky levicovým médiím nedokáže většina Dánů pochopit, jakému závažnému problému Dánsko čelí. Je proto velmi nepravděpodobné, že by jakákoli politická strana, která se staví proti imigraci, našla dostatečnou podporu mezi voliči, aby mohla ovlivnit legislativu a tak mohla řešit tuto naléhavou situaci.

Zdroj: protiproud.cz / gatestoneinstitute.org


Zaujímavosti