Evoluční biolog Jaroslav Flegr znovu probral nastalá koronavirová opatření se svým kocourem Micíkem. Profesor se v posledním statusu na Facebooku zabýval rozdílem mezi testováním antigenními testy a PCR testy.
„Nakoupit miliony antigenních testů určených pro testování osob s příznaky nemoci na testování osob bezpříznakových a prosadit si do řady předpisů, že pro preventivní testování se musí v Česku používat antigenní testy, namísto stejně nákladných, ale nesrovnatelně citlivějších PCR testů, je samo o sobě husarský kousek hodný italské mafie,“ například napsal.
Vláda plánovala vrátit školáky do škol k 1. březnu a k jejich úspěšnému návratu do lavic mělo pomoci každodenní testování. Flegr se však zamyslel nad tím, proč by se v Česku mělo testovat podobně, jako to udělali v Rakousku, když výsledky z Rakouska ukazují, že jejich metoda nefungovala správně.
„Vláda nakoupila pro naše žáky skvělé a levné antigenní testy. V Rakousku se stejnými otestovali 480 000 žáků a pozitivitu odhalili u 180 z nich. Tedy ani ne půl promile. I nejlepší testy označí za nakažené asi 1 % nenakažených. To znamená, že testy buď vůbec nefungovaly nebo žáci při testování švindlovali, aby nemuseli do karantény,“ uvedl na začátek s tím, že Vídeň přece jen byla dříve druhé největší české město, a že tam tedy musí nějaké české geny stále kolovat.
Flegr není zastánce testování antigenními testy, jelikož jsou dražší než jím navrhované PCR testy, jejich účinnost je ve srovnání s PCR testy malá, a hlavně se při PCR testech prokáže nakažlivost i u čerstvě nakaženého člověka. Navíc testování antigenními testy je pomalé.
„Už pro testování osob před vstupem do divadla nebo na sportovní zápas se antigenní testy nehodí, protože jsou pomalé. Ano, je to tak – vlastní antigenní test sice trvá jen asi čtvrt hodiny, laborant však zvládne najednou vyšetřit asi tak čtyři vzorky. PCR sice na obvyklých přístrojích trvá hodinu, ale najednou se vyšetří 384 (nebo na větších přístrojích také 1536) vzorků,“ napsal profesor.
Nezapomněl také zmínit iniciativu Cesta ze tmy, na které se podílel, a která prý má plán efektivního testování v mobilních laboratořích, jež by se mohly postavit před fotbalový stadion, kulturní dům nebo třeba před školu. „V Luxíkově pojízdné laboratoři zvládnou dnes vyšetřit za den 6 tisíc vzorků a projekt, který nabízel zdarma dr. Žďárský vládě, by umožňoval vyšetřit 10,6 milionů vzorků během týdne – za předpokladu spolupráce ze strany státu,“ uvedl.
Už zase Worst in Covid. A my se tak snažíme! Data tajíme, lžeme, kašleme na rady vědců, řídíme se jen názory volebních stratégů, málo trasujeme a testujeme, pomalu očkujeme, při nákupech koukáme hlavně na provize a do čehokoli rozumného házíme vidle. No nic, musíme se snažit víc.
— Jaroslav Flegr (@FlegrJaroslav) February 24, 2021
Důvod, proč vláda nechce jejich metodu zavést, je podle něj poměrně jednoduchý. „Máme nouzový stav, takže Hamáček a spol. mohli nakoupit miliony antigenních testů bez pořádné soutěže. Jiní pánové (možná i dámy, nevím) si zase prolobovali, že stát požaduje a proplácí v mnoha situacích zcela nevhodné antigenní testy, nikoli stejně nákladné a nesrovnatelně lepší PCR testy. Určité pozitivum už vidím jen v tom, že až tenhle blázinec skončí, budeme mít nejspíš řadu státních úředníků, kteří během epidemie zázračným způsobem zbohatli,“ dodal.
Flegr tvrdí, že kdyby se přistoupilo na testování v kontejnerech, Karel Luxík, který by kontejnery v rámci iniciativy Cesta ze tmy dodával, vyčíslil cenu 200 takových jednotek na 200 milionů korun. Dr. Žďárský, jehož metoda PCR testování, jak tvrdí, by dokázala otestovat za týden miliony vzorků, by prý stála pětkrát méně, kdyby se nutnými přístroji vybavily lékaři a lékárny, kteří by testovali. V porovnání se dvěma miliardami, které nás údajně stojí jeden den lockdownu, je to málo.
Zdroj: refresher.sk
