Michal Rezek, primář I. interní kardioangiologické kliniky ve Fakultní nemocnici u svaté Anny nechápe tažení proti léku Ivermektin. Je to podle jeho slov lék, který nemá moc negativních účinků a po jeho nasazení jsou k dispozici pozitivní zprávy, řekl pro úterní vydání deníku Právo. Nemocnice bude zatím v léčbě tímto medikamentem pokračovat.

Co říkáte argumentaci Evropské lékové agentury (EMA) o tom, že ivermektin je používán v příliš vysokých koncentracích?

Je to ten argument, který se užívá opakovaně a je od počátku také vyvracený. Používáme koncentrace velmi podobné těm, které se používají v léčbě parazitárních nemocí, a to v rámci těch léků, které jsou opakovaně prokázány jako léky s minimálním počtem nežádoucích účinků, a jsou odzkoušeny jak v léčbě parazitárních nemocí, tak v léčbě nemoci covid-19.  Lék je považován za bezpečný.

Od počátku se nikdy nikdo nesnažil dosáhnout léčbou stejné koncentrace, jaká byla dosažena u laboratorních testů. To je tak od počátku, že takové dávky nikdo nikdy v léčbě nepoužíval.

Čím si to vysvětlujete, že EMA takto argumentuje?

Jako kdyby tam byla převzatá argumentace z některých článků. Nevím, jaký tam byl schvalovací proces, ale co vím jistě, je, že nežádoucí účinky v léčbě popsány nebyly. My nepoužíváme dávky léků, které by se snažily dosáhnout vysokých koncentrací v těch laboratorních studiích, a to je obecný princip.

To, že něco funguje v laboratorních podmínkách, neznamená, že se snažíme dosahovat stejných podmínek v těle pacientů. To prostě je obecně v medicíně takto známo, že se nesnažíme dosahovat stejných podmínek v těle pacientů.

Co znamená nedoporučení EMA pro pacienty v Česku?

Já si myslím, že pro nás je platné stanovisko SÚKL a ministerstva zdravotnictví. Pokud se nic nezmění, tak pro nás je platné to poslední stanovisko, které umožňuje podávání ivermektinu ošetřujícím lékařem za podmínek, které jsou tam definovány o informování pacienta. Zatím můžeme v té léčbě pokračovat.

SÚKL ani ministerstvo zdravotnictví zatím na argumentaci EMA nepřistoupily…

Já vlastně pořád nechápu, co se tu děje. Proč je ivermektin ten jediný lék, u kterého je neustále snaha hledat jen ta negativa, když u všech léků to komplet děláme obráceně?

To znamená, že máme spoustu léků, jako je remdesivir, které prostě nahlížíme tou optikou, že v některých studiích vyšly a v některých nevyšly, ale tak pojďme je používat a používáme je.

Tady je to úplně obráceně. Tady máme lék, který nemá moc negativních účinků, má pozitivní zprávy, ale všichni říkají, to nebudeme používat, protože ty pozitivní zprávy asi nebudou pravda, i když to vlastně nevíme.

Je to jediný lék, o kterém nevím, proč se dostal do této kategorie. To prostě nechápu, protože mi přijde v tom portfoliu léků jako dobře použitelný lék, dokud nebudeme mít něco jiného.

Náš dojem je, že funguje. Nevím, proč je tak potíraný. O remdesiviru se šušká, že se do budoucna ukáže, že vůbec nefunguje, ten dojem z něj je přesně takový, ale stále se po­užívá a stále je podporovaný.

(Světová zdravotnická organizace – WHO vydala 20. listopadu 2020 stanovisko, v němž nedoporučuje používat lék remdesivir proti covidu-19. Podle ní chybějí jakékoli důkazy, že přípravek zvyšuje šance na přežití pacientů s touto nemocí, či že u nich snižuje potřebu plicní ventilace – pozn. red.)

Zdroj: novinky.cz