Nedávno jsem se v jednom článku v tisku dočetl, že George W. Bush, stejně jako před ním Jimmy Carter nebo třeba Winston Churchill, začal na stará kolena malovat.

Mezi tématy, jimž se ve svém výtvarničení věnuje, je 98 válečných veteránů z "jeho" válek v Afghánistánu a Iráku, kteří tam utrpěli vážná zranění. Některé z těchto portrétů byly reprodukovány v dotyčném časopise - a jsou dobré! Před třemi měsíci bylo těchto 98 portrétů publikováno v knize "Portréty odvahy", jejíž výnosy plynou Bushově nadaci - zabývající se podporou vzdělávání.

Prezident jako loutka?

Přemýšlel jsem, jestli Bush cítí odpovědnost a lítost za smrt a zranění tolika lidí. Přemýšlel jsem také, jestli to věděl - anebo jestli si to uvědomuje nyní - když vedl své války za izraelské a další zájmy.

Úsilí Izraele o připojení jižního Libanonu bylo zmařeno Hizballáhem, milicemi podporovanými Sýrií, Íránem a Husajnovým Irákem. To je ostatně jeden z důvodů, proč se ocitly na seznamu zemí, které mají být zlikvidovány prosionistickými neokonzervativci, kteří za George W. Bushe celou mašinerii řídili.

Je dozajista pravděpodobné, že byl Bush ovládán neokonzervativní Radou národní bezpečnosti, neokonzervativním ministerstvem obrany, neokonzervativním ministerstvem zahraničí - a svým viceprezidentem Cheneym. Praxe je totiž taková, že se američtí prezidenti řídí zejména tím, co jim řeknou jejich poradci - o moc více toho ostatně nevědí. A tak jsem i přemýšlel, jestli ve chvíli, kdy si Bush připustil, že se v Iráku žádné zbraně hromadného ničení nenacházely, si také připustil, že byl zmanipulován.

Pravdu se možná již nedozvíme

A současně jsem i přemýšlel, jestli byl Bush skutečně součástí toho (v což mnozí důvodně věří), že 11. září byla práce tajných služeb pod taktovkou Dicka Cheneyho, Izraele a neokonzervativců ovládajících vysoké vládní posty ve Spojených státech.

Ale nemyslím si, že byl součástí spiknutí. Například z těchto důvodů:

1. z jeho výrazu, když se vyjádřil, že tajné služby neměly o akci předem žádné indicie;
2. Bush byl v danou chvíli "uklizen" na besídce ve škole, když ke všemu došlo a delší dobu mu nebylo umožněno vydávat příkazy, které by mohly do celé akce zasáhnout;
3. kdyby byl Bush součástí spiknutí, určitě by jiným způsobem projevil prezidentskou rozhodnost a vůdčí odhodlání v krizovou chvíli;
4. Bushovi nebylo umožněno svědčit samostatně a nebo pod přísahou před Vyšetřovací komisí k 11. září - byl doprovázen a korigován Dickem Cheneym.

Domnívám se, že Bushe napadlo, že nebylo náhodou, že byl tímto způsoben z centra dění uklizen. Na druhou stranu by to asi vyžadovalo hodně Bushových vnitřních sil, aby si připustil, že byl jen figurkou v této smrtící hře. A i kdyby k tomuto závěru došel, těžko by se odhodlal naplno se takto vyjádřit a natolik tím otřást důvěrou veřejnosti v americkou vládu. Pochybuji také, že by se kterýkoli z amerických prezidentů byl schopen se k něčemu takovému přinutit. Proto se od něho samotného nikdy nedozvíme, zda se moje podezření zakládá na pravdě. 

Zdroj: paulcraigroberts.org

Preklad: protiproud.parlamentnilisty.cz