Každý čtvrtý obyvatel Německa, nepočítaje uprchlíky, má „migrační minulost“, a brzy se většina obyvatel velkých německých měst se také stane „přistěhovalci“.
Napsal to Der Tagesspiegel s odvoláním na údaje z Federálního statistického úřadu Německa. Nicméně, i přes to jsou obavy domorodých obyvatel neopodstatněné, protože migranti jsou velmi roztříštění na jednotlivé etnické skupiny a také se liší kulturní a finanční úrovni, uklidňuje publikace.
Brzy budou většinu obyvatel velkých měst v Německu tvořit osoby s „migrační minulostí", napsala Barbara Johnová, autorka materiálu pro Der Tagesspiegel. Tato situace byla vypozorována ve Frankfurtu: v roce 2017 se 51,2% městského obyvatelstva nenarodilo v Německu nebo mají rodiče ne-Němce. Dalšími v tomto smyslu jsou Augsburg a Stuttgart, nebo již dosáhli tohoto statutu.
Zároveň podle údajů Spolkového statistického úřadu Německa má každý čtvrtý rezident Spolkové republiky Německo, a to bez ohledu na uprchlíky, migrační minulost. „Trend zvyšování podílu přistěhovalců v populaci je nevratný,“ uvedla autorka. Představu toho, jak vypadají města, kde většinu tvoří migranti, dávají Rotterdam a Amsterdam. „Ukázalo se, že obavy mnoha zástupců původního obyvatelstva, že se stanou bezvýznamnou menšinou, byly neopodstatněné. Bylo chybou si myslet, že by se vytvořila nová většina, která by je nahradila," zdůraznila Johnová.
„Nová většinová populace“ se skládá z mnoha migračních skupin, které jsou velmi navzájem odlišné vzděláním, etnicky a kulturně a finančně. Jak ve vztahu k sobě, a ve vztahu k ostatním skupinám jsou velké rozdíly, stejně jako u původníko obyvatelstva,“ pokračovala autorka. Takto se vytvářejí nové politické svazky jak ze zástupců domorodého obyvatelstva, tak lidí s „migrační minulostí".
„Potvrzují skutečnost, že odpovědnost za hospodářský a sociální vzestup nese nejen původní obyvatelstvo, ale i celá společnost,“ dodala autorka článku v Der Tagesspiegelu.
Zdroj: prvnizpravy.cz / tagesspiegel.de
