V kanadském Quebeku se uskutečnil letošní summit zemí G7. Došlo na něm k nevídané roztržce mezi tradičními spojenci. Donald Trump zůstal tváří v tvář Angele Merkelové skoro osamocen. Na jeho stranu se postavil jen nový premiér Itálie. Bohaté země G7 totiž stojí na prahu obchodní války. Pohádaly se také o přítomnost Ruska – Trump a Conte by si to přáli, Merkelová a Trudeau nikoli. Dojde k ochlazení vztahů USA a Evropské unie?
Sloupkař Tom Nichols se na stránkách deníku USA Today zamýšlí nad důsledky, které pro vztahy mezi USA a zbytkem skupiny bude mít chování amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Prezident Trump opustil summit předčasně, považujíc jej za ukončený. Ve skutečnosti summit pořád trval, ale pro něj už byl u konce, neboť z něj dokázal udělat chaos v rekordním čase,“ píše Nichols.
Nichols vidí příčinu potíží v uvalení obchodních cel na ekonomické partnery USA. Považuje to za nevysvětlitelné a bizarní. „Přehrál všechny hity imaginární americké ublíženosti včetně ‚žijí na úkor Spojených států již po celá desetiletí‘ a ‚EU je vůči Americe brutální‘,“ píše doslova Nichols. Není to podle něj poprvé, co mezi tradičními spojenci došlo k rozmíškám kvůli ekonomickým zájmům.
„Ale stěžování si na neférovost fungování mezinárodní komunity Trumpovi nestačilo, a tak nastavil laťku ještě výš pomocí neuvěřitelně hloupé a politicky absurdní myšlenky pozvat zpátky k jednacímu stolu i Rusko. Poté urazil kanadského premiéra Justina Trudeaua na Twitteru a řekl, že nepodepíše závěrečné komuniké,“ rozčiluje se Nichols. Rusko nebylo elitním klubem zváno od března 2014 v reakci na obsazení Krymu. Později samo vyjádřilo přesvědčení, že není v jeho zájmu se podobných jednání účastnit. Kanadský premiér Justin Trudeau se nechal slyšet, že o možnosti návratu Ruska v současné době ani neuvažuje.
Prezident Trump opustil setkání G7 předčasně, aby na palubě Air Force One odletěl do Singapuru k přelomovému setkání s Kim Čong-unem, vůdcem Severní Koreje. Na palubě prezidentského letounu začal pálit jeden tweet za druhým, většina se věnovala kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi. „Premiér Trudeau vystupoval během našeho setkání mírně a vlídně, aby potom na tiskové konferenci řekl, že jsou americká cla urážlivá a že se ‚nenechá ovládat‘. Velmi ubohé a neupřímné. Naše cla jsou odpovědí na jeho 270% clo na mléčné výrobky,“ nebral si servítky Trump. V podobném duchu se nesl i jeho další tweet. V něm Trump píše, že republikánským poslancům doporučil nepodporovat komuniké, zatímco se „podívají“ na cla pro automobily, které zaplavují americký trh.
Nichols se poté vrací k problému Ruska. Podle něj Trump navrhuje, aby bohaté západní demokracie vzaly „zpátky mezi sebe“ nepřátelskou velmoc, která okupuje část území sousední země. Na druhou stranu pak Trump uvaluje cla na své vlastní spojence a zdůvodňuje to starostí o národní bezpečnost. „Putinův Kreml zmutoval v kleptokratickou diktaturu a dlouho neplní kritéria pro privilegium přijetí zpět,“ píše Nichols.
Proč tedy Trump dělá to, co dělá? Na tuto otázku má komentátor Nichols také odpověď. „Nejspíše jde o další z řady ješitných reakcí prezidenta Trumpa na kritiku. Ostatní členové G7 dali Trumpovi jasně najevo, že v této nesmyslné obchodní válce nehodlají činit žádné ústupky,“ domnívá se Nichols. Podle něj je Trumpovou reakcí na neústupnost spojenců jednoduchý postup – ještě více přitvrdit. Nichols se domnívá, že Trump chce Rusko zpátky mezi G7 také proto, že se cítí v současném složení být osamocen a nikdo mu nerozumí. „Příští americký prezident bude mít hodně práce s opravováním vztahů,“ zakončuje svůj komentář Tom Nichols.
Trump ale nebyl na setkání zcela osamocen, jednoho spojence v nastalé roztržce přece našel. Byl jím novopečený italský premiér Giuseppe Conte, který byl do funkce jmenován pomocí hlasů dvou protisystémových stran, levicového Hnutí pěti hvězd a pravicové Ligy severu. Obě strany, které v posledních italských volbách zaznamenaly v součtu nadpoloviční počet hlasů voličů, spojuje přísná imigrační politika a zklamání z tradičních politiků. Conte by tak logicky mohl být Trumpovi názorově blízký, neboť jsou oba produktem rostoucí frustrace obyčejného voliče.
Giuseppe Conte vrazil klín do soudržnosti evropských lídrů, když se nechal slyšet, že by také byl pro obnovení rozhovorů s Ruskem. Podle Conteho je to ve všeobecném zájmu.
Reakce Donalda Trumpa na sebe nenechala dlouho čekat. Trump oznámil, že se chystá italského premiéra pozvat do Washingtonu. Označil Conteho za „skvělého muže“ a pogratuloval italským voličům k jejich volbě. „Italský lid se trefil!“ napsal Donald Trump.
Menší náklonnost k případným rozhovorům s Ruskem projevil předseda Evropské rady Donald Tusk. „Sedmička je šťastné číslo, alespoň v naší kultuře. Nechme tedy počet zúčastněných na tomto čísle,“ nechal se slyšet Tusk. Podle něj je už tak v G7 dostatečně velký názorový rozkol a s přidáním Ruska by se možnost dohody ještě ztížila. Někteří evropští vůdci ale mezitím hledají k Rusku jiné cesty. Například francouzský prezident Emmanuel Macron se nedávno zúčastnil ekonomického fóra v Petrohradu.
Jak píše server Politico, Donald Trump dokázal šokovat zbytek G7 ještě jednou – to když odmítl podepsat společné komuniké. Tedy pro upřesnění, americký prezident jej nejprve podepsal, aby později svůj podpis odvolal. Podle serveru Politico může toto Trumpovo chování ochladit vztahy mezi Spojenými státy a jejich spojenci jak v Evropě, tak za oceánem. Na druhou stranu si ale Politico všímá odlišných dopadů, které toto rozhodnutí může pro Trumpa mít na jeho domácí půdě. Trumpovi voliči jsou totiž známí tím, že současný systém mezinárodní spolupráce se jim příliš nelíbí. Obecně lze říci, že souhlasí s Trumpovým názorem, že USA na své spojence doplácí.
Co bylo obsahem onoho komuniké? Společný závazek světových velmocí podílet se na rozvoji mezinárodního obchodu. Dalším cílem společného prohlášení má být snaha přitvrdit v postupu vůči Íránu s cílem zamezit rozvoji jeho jaderného programu. V neposlední řadě dokument obsahoval záměr přistupovat v diplomacii tvrdě také právě k Rusku, které Trumpovi na summitu chybělo.
I ostatní světoví politici přejali Trumpův twitterový obyčej a na tuto sociální síť přemístili pokračování rozmíšky ze summitu. Mluvčí německé vlády umístil na Twitter následující fotografii, která má ilustrovat napětí a nesoulad panující na schůzce světových lídrů. Snímek zachycuje situaci v zákulisí mezi jednotlivými koly vyjednávání. Všichni na fotce vypadají rozrušeně, pouze německá kancléřka Angela Merkelová má naštvaný a bojovný výraz. Americký prezident Donald Trump sedí naproti ní, ruce zkřížené v defenzivním postoji. I on vypadá, že k Merkelové nechová žádné výjimečné sympatie.
Sporu mezi světovými státníky si všimlo i Rádio Svobodná Evropa. Opět se věnuje Trumpovým výpadům na Twitteru vůči osobě Justina Trudeaua a připojuje vyjádření kanceláře kanadského premiéra, která tvrdí, že premiér Trudeau neřekl na summitu G7 nic, co by se lišilo od věcí, které řekl Donaldu Trumpovi osobně, nebo od jeho předchozích veřejných prohlášení.
Trumpova otočka ve věci společného komuniké rozčílila zástupce Německa a Francie. „Během několika vteřin můžete zničit cennou důvěru pomocí 280 znaků na Twitteru,“ řekl německý ministr zahraničí Heiko Maas. Trumpovo chování pro něj není překvapivé a je prý zcela v souladu s tím, když Trump odstoupil od Pařížských klimatických dohod nebo od jaderné dohody s Íránem. Kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona pro změnu vydala prohlášení, ve kterém píše: „Mezinárodní spolupráce nemůže být určována záchvaty hněvu.“
Kromě Giuseppe Conteho nastavil Trumpovi přívětivou tvář i ruský prezident Vladimir Putin. Britský deník Guardian si všímá Putinovy reakce, která zazněla v čínském měste Qingdao, kde byl ruský prezident na pracovní návštěvě. „Jakmile bude americká strana připravena, setkání se může uskutečnit. Bude to samozřejmě záležet i na mém kalendáři,“ prohlásil Putin před přítomnými novináři. Putin se také zmínil o březnovém telefonátu s Trumpem, kde si oba lídři vyměnili své obavy z nebezpečí vzniku možného nového závodu ve zbrojení.
Jak informuje Russia Today, Vladimir Putin zároveň vyzval celou G7, aby se namísto „kreativního blábolení“ vrátila ke vzájemné spolupráci. V komuniké vydaném G7 se mimo jiné vyjadřuje nesouhlas s „destabilizačním jednáním“ Ruska. I to bylo jedním z důvodů, proč svůj podpis pod komuniké odvolal americký prezident Donald Trump.
Putin také reportérům řekl, že to nebyl on, kdo by se obrátil zády ke skupině dříve známé jako G8. „K věci ruského návratu do ‚sedmičky‘ – my jsme ji neopustili. Naši kolegové jednou odmítli přicestovat do Ruska z velmi dobře známých důvodů. Budeme velmi rádi, když všechny v Moskvě přivítáme,“ řekl ruský prezident. Putin byl v Číně na setkání Šanghajské organizace pro spolupráci, která sdružuje Rusko, Čínu, Indii, Pákistán a čtyři postsovětské země. „Pokud budeme počítat na hlavu, tak je G7 bohatší, ale kombinovaná ekonomická síla zemí Šanghajské organizace pro spolupráci je větší. A samozřejmě – tato skupina zahrnuje polovinu obyvatel planety,“ řekl k významu setkání Vladimir Putin.
Zdroj: parlamentnilisty.cz
