V průběhu předvolební kampaně, občas ve volbách samotných a dosti pravidelně po ohlášení volebních výsledků propukají protesty, demonstrace, násilí, občas teče krev. Jde o symptomy nemocné rozdělené společnosti, která zvolna dospívá do stadia, v němž bude zpochybněn základní předpoklad fungování demokracie, tedy rovnost občanů před zákonem, a tím pádem také rovnost jejich hlasů ve volbách.
Sledoval jsem rozhořčené diskuze příznivců obou prezidentských kandidátů, v nichž mě zaujal jeden postřeh – lidé z venkova hodnotí politiku a politiky podle toho, co vidí, zatímco jejich protivníci sami sebe hodnotící jako vzdělanější a kultivovanější, více vycházejí z toho, co slyší.
Okamžitě jsem si vzpomněl na myšlenky dvou významných českých filosofů a současně biologů, Stanislava Komárka a Zdeňka Neubauera, kteří obohatili evropskou vědu poukazem na dva odlišné kořeny evropské křesťanské kultury. Ta vyrostla ze dvou paralelních zdrojů, antické a židovské, kdy prvou můžeme definovat z hlediska smyslového jako civilizace obrazu a a druhou slova.
Stanislav Komárek označuje antickou civilizaci jako hyletickou (řecky hylé znamená les) příbuznou s dalšími kulturami z oblasti lesů – řeckou, římskou, perskou, keltskou a indickou. Spojoval je kult stromů, cyklické pojetí času, smysl pro tvar a barvy, základní snahou vždy bylo nalézt podobnost. Odlišné většinou vnímaly jako více či méně podobné, proto je charakterizovala pluralita myšlení.
Oproti tomu stála civilizace eremiální (doslova poušťová, erémos – pustina), kde rozhodujícím znakem bylo slovo, nebo přesněji jeho záznam. Pro eremiální kultury je typické ostré vnímání rozdílů, stupnice má jen dva póly: totožný a odlišný, o podobnosti nemůže být řeči. Proto jejich typický znak představuje zbožštění slova, trestání nesprávného slova a nepřipuštění odlišných myšlenek.
Unikátnost evropské křesťanské civilizace tkvěla v tom, že se jí podařilo oba tak odlišné kořeny za téměř dvě tisíciletí skloubit. Vyústilo to ve zbožštění svobody slova a nevídanou náboženskou a myšlenkovou toleranci, přesně v duchu hyletického myšlení. Jak však píše Stanislav Komárek, jedním ze znaků západního myšlení je cesta k opaku prosazovaných názorů.
V tomto případě k eremiálnímu způsobu uvažování. Začíná to symbolickými maličkostmi: před necelými sto lety v roce 1922 první muslimky začaly veřejně odkládat závoj. Dnes hidžáb jako výraz protestu proti západní společnosti veřejně nosí nejen konvertitky k islámu, ale také feministky (islamismus jako nejvyšší stádium feminismu).
Vliv podobných myšlenkových schémat můžeme pozorovat v mainstreamových médiích. S odlišnými myšlenkami se většinou vypořádávají osvědčeným raně středověkým pouštním způsobem. Nevyvracejí je, nediskutují s jejich nositeli. Prostě je označí za dílo šejtanovo, v tomto případě perzonifikovaném ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Všechny názory odlišné od oficiálních jsou buď lživé nebo proruské. Lidé, kteří nezastávají stejné mínění jako ti, kdož sami sebe označují za elitu (lepšolidi), to dělají proto, že jsou hloupí, nevzdělaní a podléhají ďábelské propagandě. Zvláště když si dovolí ve volbách hlasovat jinak než jim lepšolidi doporučili.
Česká společnost je fatálně rozdělená a jak ukázaly parlamentní a prezidentské volby, opravdu se nacházíme ve stadiu studené občanské války. Vyvolává ji válečnická rétorika části politiků a jim podléhajících médií, kteří nás přesvědčují, že už bojujeme v hybridním konfliktu s Ruskem, pokračující migrační krize, fatální prohlubování sociálních rozdílů a nejistota ohledně budoucnosti. To vše umocňuje politická nestabilita, která zasáhla USA, a která má globální dopady.
Politické elity nyní preferují jeden jediný recept na řešení zásadních problémů našeho světa – ostrakizaci nositelů jiných názorů, jejich označení za vlivové agenty Ruska, které nese zodpovědnost za nepříznivé výsledky všech voleb na Západě. Zkrátka, žádné krize a potíže objektivně neexistují, za všechno mohou ruské tajné služby, které řídí a financují nezodpovědné kritiky EU a svými dezinformacemi ovlivňují chudší, starší a nevzdělanou část voličů. Ti pak nevolí ryzí demokraty, ale nezodpovědné populisty, nacionalisty, xenofoby a podobné extémisty.
Aby se tento fatální problém evropské demokracie vyřešil, bylo třeba najít radikální a neotřelé řešení. Zdá se, že je představují miliony mladých mužů, kteří přicházejí z Asie a Afriky, aby se s námi rozdělili o náš skromný blahobyt, a na oplátku nás nevzdělance naučili uvažovat podle zásad jejich pokřivené agresivní ideologie maskované jako náboženství.
Evropské elity a čeští lepšolidé už několikrát prokázali, že pro tuto novou totalitu mají porozumění. Jsou totiž zvyklí naslouchat a poslouchat. Na druhou stranu o lidech z lesů je známo, že nevěří tomu, co slyší, ale tomu, co vidí. V tom je jistá naděje pro nás i Evropu, dodává Jaroslav Bašta.
Zdroj: prvnizpravy.cz
