18. 3. 2017 - Moskva rozšiřuje svůj vliv v tomto regionu, sleduje své vlastní ekonomické cíle, vždyť Rusko je velká země těžící ropu a dodávající zbraně. Kromě toho existují i historické příčiny.
„Východní Středomoří, Levanta, Turecko, Írán i region Perského zálivu celkově — všude je vidět stejný trend: ruská hvězdě svítí stále jasněji v tu dobu, kdy americká hasne," píší noviny. Jak prohlásil jeden americký politik, Rusko „se vrací — a touží po odplatě".
Svoboda činností Washingtonu na Blízkém východě je „pomalu, ale jistě" omezována. Hra vojenskými svaly také zvýšila důležitost Ruska na diplomatickém poli, přičemž nejen mezi protivníky USA, ale i mezi jejich spojenci. Izrael, Saúdská Arábie, Egypt a Turecko stále častěji musí vyhledávat ruské pozice.
V tomto týdnu přijel do Moskvy izraelský premiér Benjamin Natanjahu,kde se setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Izraelská vláda je znepokojena rolí Íránu v Sýrii. Další příznakem toho, že „blízkovýchodní cesty vedou do Moskvy", se stala návštěva tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Rusku, během níž se dotkl otázky rusko-turecké spolupráce v Sýrii a na Blízkém východě jako takovém.
Nejen to, tento měsíc umístily Spojené státy do Sýrie 400 členů námořní pěchoty, kteří pomohou povstalcům s americkým výcvikem, bojovat s Islámským státem. Tento krok byl odsouhlasen s ruskou stranou, aby bylo možné vyhnout se konfliktním situacím na bojovém poli.
Takovým způsobem je očividné, že vojenská rovnováha sil na Blízkém východě se změnila, a to může mít důsledky, které vycházejí daleko za rámec jednoho vojenského konfliktu. „To, co my nyní pozorujeme, je předělávání současného Blízkého východu," myslí si autor článku. Říká přitom, že USA nyní musejí brát ohled na Rusko, jelikož prostě nemají jinou možnost.
Od roku 1956, kdy se USA vměšovaly do konfliktu na Blízkém východě, aby vyřešili Suezskou krizi, je Amerika považována za „čestného prostředníka" v tomto regionu, vytěsnila Rusko na druhou kolej. Nyní se ovšem situace mění.
Nemalou roli v tom sehráli irácká válka a takzvané arabské jaro. Tyto události destabilizovali region, což Rusku ulehčilo dosažení jeho cílů. Noviny si konkrétně myslí, že kdyby neproběhlo v roce 2011 v Sýrii národní povstání, byly by možnosti Moskvy více omezené.
Zdroj: sputniknews.com
