Jak píše francouzský časopis Le Monde diplomatique, v důsledku toho byly porušeny všechny základní pravidla novinářské práce a tato obvinění se ukázala být užitečná jen pro tu část amerického státního aparátu, který se staví proti normalizaci vztahů s Moskvou.
Po volbách USA není jediného dne, aby nedošlo na „zásah“ Moskvy, ale bez jakéhokoliv důkazu. Mezitím, jak napsal Le Monde diplomatique, se stalo známo, že hned po své porážce začala Hillary Clintonová hledat nějakou vnější sílu, která jí poškodila. Obvinění proti Moskvě však nejsou přínosná jen pro Clintonovou, ale také pro část státu, který se staví proti normalizaci vztahů s Moskvou.
„Při absenci kliknutí a diváků média vytvořila senzaci - špionážní thriller hodný Hollywoodu," napsal autor.
V důsledku byly porušeny základní zásady novinářské práce. Informace nejsou kontrolovány, některé události jsou dramatizovány a jiné jsou ignorovány, jsou neustále používány formulace jako „vypadá to", „pravděpodobně".
Tak tomu bylo například u právníka Donalda Trumpa Michaela Cohena, který byl obviněn z pokusu o zorganizování Trumpovy návštěvy v Rusku prostřednictvím Dmitrije Peskova, ale ten neměl na Peskova ani osobní adresu. Nebo v případě jednoho z bývalých poradců v oblasti zahraniční politiky Trampa George Papadopoulose, který byl obviněn z křivé výpovědi ohledně svých kontaktů s údajnými lidmi Putina, kteří jimi vůbec nebyli. Ještě jedna senzace se týkala reklamy, kterou na Facebooku platilo Rusko, ale opět byly informace nafouknuté.
Stejné obavy pohltily Francii a Německo v předvečer jejich voleb. Jestli však byl proti hnutí Emmanuela Macrona spáchán kybernetický útok, který, ostatně, nebyl přímo svázán s Moskvou, tak v Německu se nic nestalo. V brexitu a v referendu o nezávislosti Katalánska nacházely vlády a média také „ruku Ruska".
Z organizaci protestů v americkém městě Charlottesville byla rovněž obviněna Moskva. V březnu americká zpravodajská služba svědčila před kongresem, že s pomocí kybernetické intervence se Rusko pokoušelo v USA zasít rozklad podněcováním protestních hnutí, jako je Occupy Wall Street nebo Black Lives Matter.
„Důkaz? Obě tato hnutí byla široce pokryta ruským státním televizním kanálem RT (dříve Russia Today)," uvedla publikace.
Na boj s ruským vlivem byly vyjádřeny různé myšlenky. Například americká senátorka Diane Fainsteinová požadovala, aby byly orgány informovány o korespondenci Juliana Assange v sociálních sítích.
Představitelka Kalifornie, demokratka Jackie Speyerová, vyzvala společnost Google, aby odstranila RT z platformy YouTube. Internetový gigant na to reagoval slovy svého viceprezidenta Kenta Walkera, že „důkladné" vyšetřování ohledně RT neodhalilo žádné porušení zásad společnosti Google „namířených proti nenávistným projevům a vyzvám k násilí".Speyerová se však nevzdala svých slov a trvala na tom, že ruský kanál je „propagandistickým strojem" a „zbraní v rukou jednoho z našich (USA) protivníků".
Je úplně jedno, že RT hovoří k publiku v USA, které má méně než 30 tisíc lidí denně: škoda je ještě větší, soudí zpráva ředitele národního zpravodajství z ledna 2017. V ní je kanál obviněn z „trvalé kritiky údajného porušování amerických zákonů v oblasti demokracie a občanských svobod".
Vyšetřování zahrnující RT kanál a agenturu Sputnik zesílily napětí mezi Moskvou a Washingtonem. Vladimir Putin kritizoval „útok" na média jeho země a rozhodl se pro „zrcadlovou reakci". Rádio Hlas Ameriky a Rádio Svobodná Evropa / Rádio Liberty (RFE/RL), které jsou financovány Kongresem USA, stejně jako CNN International, jsou nyní označeny nezáviděníhodným statusem zahraničního agenta.
Tento krok proti RFE/RL, která vznikla za studené války, aby působila proti Sovětskému svazu, oživuje některé vzpomínky.
Tlak na RT a Sputnik přichází nejen z vládních kruhů. Během nedávné schůzky Atlantické rady, vlivného výzkumného centra pro mezinárodní vztahy, novinář James Kirchik vyzval soukromý sektor, aby „zhanobil RT, izoloval ho a vyhnal ho z respektované komunity". Podle něj „mladí západní novináři ve věku 22-23 let, které se RT pokouší najmout na práci“, si dvakrát rozmyslí, „když budou vědět, že po tom nikdy nenajdou práci v slušných médiích".
Ve své podstatě autor článku poukazuje na to, že namísto toho, aby se média soustředila na vnitřní problémy USA, stačí jednoduše vystupovat proti Trumpovi a Putinovi. Zvláště problémy obyčejných lidí americká média nikdy zvlášť nezajímaly a mohly být znovu zapomenuty.
Podle vědeckého výzkumu USA od druhé světové války zasazovaly do průběhu nejméně 80 voleb v jiných zemích. A nyní se Rusko údajně snažilo ovlivnit volbu amerického prezidenta stejným způsobem, jakým se USA snažily ovlivňovat souseda Ruska - Ukrajinu. Navíc, obavy NATO ohledně Ruska mají blahodárný vliv na americký vojenský průmysl, uzavírá autor.
Zdroj: monde-diplomatique.fr
Preklad: prvnizpravy.cz