Klíčoví evropští politici upouštějí od požadavku, aby všechny země Evropské unie přijímaly uprchlíky na základě povinných kvót.
"Nesoustřeďme se na spor ohledně rozdělování uprchlíků, který nejspíš stejně nevyřešíme. Raději se zaměřme na ty oblasti, v nichž jsme schopni spolupracovat," prohlásil ve čtvrtek na sjezdu Evropské lidové strany v Mnichově rakouský kancléř Sebastian Kurz. Lídr rakouských lidovců zmínil například důslednou ochranu vnějších hranic EU či pomoc lidem přímo v jejich zemích, aby se nemuseli snažit odcházet do Evropy.
Už před Kurzem se v Mnichově podobně vyjádřila také německá kancléřka a šéfka CDU Angela Merkelová. "Nemám dojem, že by prosazení systému kvót pomocí hlasování kvalifikovanou většinou přispělo ke zklidnění situace," připustila Merkelová. Naznačila, že by EU měla do budoucna od kvót ustoupit, pokud by se na nich neshodly všechny členské státy.
Česko či Maďarsko jsou tvrdě proti kvótám. Itálie nebo Řecko naopak požadují, aby se na základě kvót rozdělovalo mnohem víc běženců, než tomu bylo dosud.
Kurz i Merkelová zároveň vyzvali, aby se země EU, přes současné neshody, ohledně migrace co nejdříve domluvily. "Když se nám nepodaří nalézt společnou odpověď na výzvy spojené s nelegální migrací, může to zpochybnit základy Evropské unie," varovala Merkelová. Na prvním místě by podle ní byl v ohrožení volný pohyb v rámci EU, což je jeden ze základních principů, na nichž evropská integrace stojí.
To potvrdil i Kurz − bez schopnosti ochránit vnější hranice EU podle něj hrozí, že přestane fungovat Schengen, tedy volný pohyb bez hraničních kontrol.
Pokud budou mít občané dojem, že klasické politické strany migrační krizi nedokážou řešit, nahraje to v blížících se volbách do Evropského parlamentu populistům, shodly se evropské pravicové strany. EU musí podle Merkelové být pro občany "garantem bezpečnosti". Měla by se tedy soustředit na ochranu hranic, na podporu rozvoje zemí v evropském okolí či na zvýšení bezpečnosti před teroristickými útoky.
Zdroj: ihned.cz
